Tělo si s boreliózou poradí i samo. Protilátky v krvi automaticky neznamenají nemoc

Boreliózou se v Česku ročně nakazí přibližně čtyři a půl tisíce lidí. Na nemoc existují účinná antibiotika, která do čtyř týdnů zabírají. Řada lidí s dobrou imunitou si ale s nemocí poradí i bez léků. Mnohdy tak ani nezjistí, že boreliózu měli. Podle primářky kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové navíc naprostá většina klíšťat infekci nepřenáší, i když ji mají. Brát si proto po každém přisátí klíštěte antibiotika považuje za naprosto škodlivé.

Mezi první příznaky boreliózy patří zarudlá skvrna v místě přisátí klíštěte. Vytvořit se může po několika dnech, ale někdy až po pěti týdnech. Skvrna většinou nebolí ani nesvědí, takže si jí lidé často vůbec nevšimnou. Pokud se borelióza neléčí, skvrna se rozšiřuje, od středu bledne a někdy může i vymizet. Lidé mohou pociťovat například i únavu, bolesti svalů a kloubů nebo zvýšenou teplotu.

Řada pacientů ale žádné příznaky mít nemusí. „Někteří pacienti přichází už s pozdějším stadiem, například se zánětem mozkových blan, a vůbec si nejsou vědomi, že by měli nějaké první stadium,“ upozornila Roháčová.

Borelióza nicméně stejně jako řada jiných infekcí patří mezi takzvaná sebeuzdravná onemocnění, takže si s ní tělo s dobrou imunitou poradí samo. Pokud tomu tak není nebo se objeví na těle jednoznačné příznaky nemoci, léčí se antibiotiky.

Vakcína na boreliózu brzy nebude

Doba léčby se liší podle formy nemoci. V časném stadiu, kdy si lidé najdou zarudlý flek, je podle Roháčové 14 dnů. „Pozdní formy se léčí dva až čtyři týdny. Po čtyřech týdnech se léčba ukončuje. Setkali jsme se i s tím, že někteří pacienti byli léčeni opakovaně i několik měsíců nebo let. To nemá žádné opodstatnění a je to nadužívání antibiotické léčby,“ dodala.

Video Borelióza
video

Protilátky proti borelióze automaticky neznamenají nemoc

U dvaceti procent pacientů, kteří onemocní boreliózou, dojde k postižení nervového systému – zánětu mozku, mozkových blan nebo nervů. „Nicméně antibiotika pronikají výborným způsobem do mozkomíšního moku a léčba sice trvá někdy i čtyři týdny, ale je fungující,“ uvedla Roháčová.

Jinak je to u klíšťové encefalitidy, na kterou antibiotika nejsou. Na rozdíl od boreliózy se ale zase proti ní dá očkovat. Vývoj vakcíny na boreliózu je podle Roháčové složitý, protože nemoc způsobuje několik typů bakterií. „Nemyslím si, že v nejbližší budoucnosti bude,“ řekla ČT.

Velmi vzácně se při borelióze může objevit postižení srdce nebo očí. Podle primářky se ale objeví jen u jednoho až dvou procent pacientů. „Musí se samozřejmě dobře diagnostikovat, protože příčin může být celá řada,“ upozornila.

Protilátky nejsou nemoc

V Česku se u lidí často objeví i protilátky na boreliózu a mnozí si tak myslí, že onemocněli nebo nemoc stále mají. Roháčová ale upozorňuje, že tomu tak být nemusí: „Člověk je trochu unavený, pobolívají ho klouby, koho ale nebolí? Neodvážila bych se to hned nazývat tímto onemocněním. Lidé jsou ale přesvědčení, že boreliózu mají. Potom je to i měsíce trápí, protože každý má určitou tendenci se pozorovat. Pacientům vždy říkám, že musí mít protilátky na boreliózu, pokud se s ní setkali. Kdyby je neměli, imunita se nechová tak, jak má.“ 

Komáři boreliózu nepřenáší

Lymeská borelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka, kdy je jediným přenašečem klíště. Bakterie borélie v sobě má i jiný bodavý hmyz. Přisátí na člověka je ale tak krátké, že se do těla nedostanou. Klíště musí být přisáté nejméně 24 hodin, aby se člověk nemocí nakazil.

Boreliózu má kolem třiceti procent klíšťat. Naprostá většina z nich ale podle Roháčové infekci nepřenáší. Nakazí se pouze pět procent lidí, kteří se s infikovaným klíštětem setkají. „Brát si po každém přisátí klíštěte antibiotika je proto naprosto zavádějící a škodlivé,“ uzavřela.