Test není lékař. Na samovyšetření by lidé neměli spoléhat

Stále stoupá počet nemocí, které si každý může sám diagnostikovat pomocí testů pro samovyšetření. V lékárnách jsou k dostání třeba testy na boreliózu, celiakii nebo chlamydie. Zdravotníci jsou ale spíše skeptičtí. Laická vyšetření nemusejí vždy onemocnění odhalit a návštěvu ordinace ani laboratorní test nahradit nemohou. Lidé by se proto na ně neměli úplně spoléhat.

Video Události
video

Události: Samovyšetřovací testy nejsou stoprocentní

Například rakovinu prostaty pomáhá lékařům odhalit hladina takzvaného PSA. Domácí test na její zjištění vyzkoušel Jiří Kočárek, primář urologie v Ústřední vojenské nemocnici, u tří pacientů se zhoubným nádorem.

„Jednoho ze tří označil jako pozitivního, a to ještě pacienta, kde je už diagnóza pokročilejší. Ze zbývajících dvou pacientů má jeden PSA hodnotu 4,3 a druhý 3,8 a mají karcinom prostaty. Vyšli ale negativní,“ prozradil, jaké byly výsledky.  

Příbalový leták jen upozorňuje, že přesnost testu je 97 procent a v případě pozitivního výsledku, obtíží nebo nejistoty je potřeba vyhledat lékaře. Odborníci kontrují: přijďte na prevenci rovnou. Zvýšená hladina PSA může totiž značit i jiná onemocnění, například zánět. Naopak nízká může vyvolat falešný pocit bezpečí, neboť až 20 procent pacientů s nádorem má normální hladinu PSA.

Výsledky může ovlivnit řada faktorů

„Samovyšetření nemůže nahradit odborné urologické vyšetření,“ upozorňuje Kočárek. To platí i pro všechny ostatní domácí testy – bez ohledu na jejich spolehlivost. Zjišťování přítomnosti krve ve stolici nebo těhotenství odborníci považují za poměrně přesné, přesto radí obezřetnost, a hlavně návštěvu lékaře. Výsledky může ovlivnit celá řada faktorů, třeba i skladování testu nebo užívané léky.

„Ženy, které léčíme s neplodností, se samozřejmě strašně těší a začnou si dělat test moc brzo, kdy zbytkové látky z léčby neplodnosti můžou ukázat falešně pozitivní výsledek,“ uvádí příklad Tomáš Fait, zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky v nemocnici Motol.

„Než špatný test je lepší žádný test, protože špatný test vás zavede na scestí.“

Tomáš Zima

přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK

Nepřesný výsledek může ohrozit zdraví, nebo dokonce i život. K sehnání jsou třeba i testy na boreliózu, mononukleózu a stále se dá koupit dokonce i test na HIV. Právě v jejich případě doporučují odborníci velkou opatrnost, stejně jako třeba u testování na chlamydie.

„Pokud je výsledek falešně negativní a žena se na výsledek spolehne, může dojít ke komplikacím, které mohou vyústit až v neplodnost,“ varuje Otakar Nyč, primář Ústavu lékařské mikrobiologie Fakultní nemocnice Motol. 

Domácí testy zjišťující infekci nenahradí ty laboratorní i proto, že neurčují přesnou hladinu protilátek. A tak mohou pozitivní výsledky podle lékařů zbytečně vyplašit zdravé lidi, kteří se s nákazou setkali v minulosti.

Miliony testů v laboratořích ročně

Testování v laboratořích, do kterých lékař odešle vzorek, je při diagnostice nemocí v Česku stále využívanější. Vyplývá to z dat Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Zatímco v roce 2014 tato pojišťovna zaplatila laboratořím miliardu čtyři sta milionů, letos to bude o dvě stě milionů víc.

Ze vzorků, které laboratoře testují, jsou nejčastější ty krevní. Z krve se dají odhalit téměř všechna interní onemocnění: od poruch srážlivosti nebo leukémie až po mononukleózu a nákazu virem HIV. Moč zase prozradí těhotenství, urologické typy nádorů a záněty ledvin. Stolice pak ukáže především problémy ve střevech.

Každá větší laboratoř udělá za rok miliony takových testů. Například lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze loni z krve a moči provedli šest a půl milionu vyšetření. Odběrů ale bylo daleko méně – z jednoho vzorku se totiž dá udělat třeba i deset různých vyšetření.

A jak takové vyšetření vzorku probíhá? Kamery ČT nahlédly do laboratoře v pražské Všeobecné fakultní nemocnici:

Video Události
video

Události: Jak probíhá laboratorní vyšetření krve?