Soudci označují rodinné právo za palčivý problém. Chtějí specialisty na krajských soudech

U opatrovnických soudů leží přes 81 tisíc nevyřešených sporů. Přestože od ledna čekajících případů o desetinu ubylo, špičky justice považují rodinné právo za nejproblematičtější oblast svého oboru. Sami soudci proto žádají, aby v regionech vznikly senáty jen pro tuto agendu a aby byli ve vedení krajských instancí zastoupení příslušní specialisté.

Video Události
video

Události ČT: Při odvolání v opatrovnických případech nejsou soudci zaměřeni na rodinné právo

Opatrovnické soudy ve většině případů svěřují děti do péče matky, v loňském roce z 85 procent. Otcové uspěli jen v sedmi procentech. Zbylých osm procent případů skončilo střídavou péčí.

Odvolání v opatrovnických případech nyní narážejí na to, že u nadřízené instance nejsou soudci zaměření na rodinné právo. „Snažíme se zvýšit zájem předsedů soudů o tuto agendu,“ podotkla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Podle ombudsmanky Anny Šabatové by měly být na krajských soudech specializované senáty.

Krajský soud je totiž pro nespokojeného rodiče poslední možností. Dovolání k Nejvyššímu soudu v těchto případech není možné. Jeho závazné názory tedy v této agendě chybí. „Rozhodnutí soudů jsou mnohdy nepředvídatelná a mnohdy i nespravedlivá,“ podotýká advokátka Ivana Spoustová.

Soudci mají hledat nejlepší zájem dítěte. Jenže při velké rozdílnosti posudků a napjatém vztahu mezi rodiči se objektivní verdikt těžko nachází. Extrémně napjatou atmosféru u podobných případů potvrzuje řada soudců. „Agresivita skutečně roste. Já jsem svědkem toho, že rodiče v jednací síni vysloveně svádějí boj o dítě,“ podotkla předsedkyně Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců Libuše Kantůrková.

Justice přitom do podobných rodinných sporů vůbec mluvit nemusí, pokud se povede mediace, tedy cesta k mimosoudní dohodě pod vedením nestranného odborníka. Právě to je základem takzvané Cochemské praxe, kterou zkoušejí některé okresní instance. Jde o setkávání všech zúčastněných směřující k tomu, aby rozcházející se partneři začali znovu komunikovat.

Pokud ovšem k soudu dojde, bývá největším problémem délka jednání. Průměrně řízení až do nabytí právní moci trvá 179 dní. Suverénně nejvíc spisů čeká v Jihomoravském, Severomoravském a Severočeském kraji, v každém regionu přes 15 tisíc. Jsou tak i soudy, které jednání o budoucnosti nezletilých dětí nařizují až po roce čekání.

Soudy zatěžuje přezkum svéprávnosti 

Situaci navíc zhoršil nový občanský zákoník, soudci totiž musí přezkoumávat rozhodnutí o omezení svéprávnosti, v celé republice jde o 30 tisíc případů. Narůstající agendu chce řešit ministerstvo spravedlnosti, kvůli rozhodnutím o svéprávnosti bude měnit zákon.

„Snažíme se dostat skrz Parlament novelu občanského zákoníku, aby se lhůta, ve které se musí přezkoumat svéprávnost, alespoň prodloužila ze tří na pět let,“ přiblížil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Odborníci navrhují i to, aby byla zákonem stanovená lhůta, do kdy by měli soudci rozhodnout v opatrovnických případech. S tím ale ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí.