Rusko podle generála Pavla neuvažuje o válce se Západem

Rusko disponuje sofistikovanou a cílenou propagandou proti členským zemím NATO. Má zpracovánu analýzu cílových skupin v jednotlivých zemích, řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Je si ale podle něj vědomo toho, že stále není ve stavu, aby mohlo být „věrohodným konkurentem“ pro Alianci. Rusko tak neuvažuje o válce se Západem, dodal. Mimo to upozorňuje, že některá prohlášení českých politických představitelů škodí České republice v zahraničí.

Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel se na konferenci Stratcom summit věnované boji s dezinformacemi shodnul s ministrem vnitra Milanem Chovancem, že ruská propaganda je zaměřená odlišně na jednotlivé alianční země. Podle Pavla proto musí být přístup k ní také v každé členské zemi jiný.

„Ruská propaganda je velmi sofistikovaná, velmi cílená. Udělali velmi šikovně analýzy cílových skupin v jednotlivých zemích. Mají velmi dobře identifikované prostředí, kdo jsou aktéři, hráči, se kterými mohou počítat, do jaké míry s nimi mohou počítat, co na koho platí,“ podotkl Pavel. Dodal, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se podařilo stát transformovat po vzoru tajné služby. „Takže i metody, které stát používá, jsou často podobné metodám zpravodajských služeb,“ řekl.

Podle Chovance ruská propaganda umně využívá například deziluze evropských občanů z Evropské unie. Poznamenal, že v budoucnu ale k podobnému nástroji mohou sáhnout i jiné státy, třeba Čína, nebo i velké korporace.

Podle Pavla však ruský postoj nesměřuje k válce se západními zeměmi. I když má Rusko mnohem schopnější armádu než před 15 lety, stále není ve stavu, „kdy by mohlo být věrohodným konkurentem pro Alianci“, řekl s tím, že si je toho ruské vedení vědomo.

Proto často hrozí použitím jaderných zbraní, které mají nahradit jeho slabiny v oblasti konvenčních sil. „Ve skutečnosti Rusko neuvažuje o tom, že by měla být válka, protože by to v principu byla válka jaderná,“ dodal Pavel.

Rusku se ale podle něj hodí vytváření vnějšího nepřítele, protože to umožňuje přežít současnému režimu. „Přežití režimu ve stavu, jaký je teď, je hlavní motivací současného ruského vedení,“ podotkl.

Turecko podle něj plní své alianční závazky

Pokud jde o vývoj v Turecku, podle Pavla existují důvody ke znepokojení. „A myslím, že v řadě věcí právem, protože ne všechna opatření, která dnes turecká vláda a turecký prezident provádějí, jsou v souladu s tím, co považujeme za demokratické,“ řekl. Na druhou stranu ale Turecko podle něj stále jako člen NATO plní své alianční závazky.

„Situace není tak daleko, že bychom měli uvažovat o případném vystoupení Turecka z Aliance nebo o případném větším prohloubení vztahů mezi Tureckem a Ruskem,“ dodal Pavel. Sbližování s Ruskem je podle něj mnohem více spíše o vytvoření určitého tlaku, aby si Turecko zlepšilo svou vyjednávací pozici, než o skutečném spojenectví. „Protože Turecko si je dobře vědomo výhod, které mu plynou ze členství v Alianci,“ poznamenal Pavel.

Své pochybnosti nad vývojem v Turecku vyjádřil na konferenci i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Můžu mít tisíc pochybností, co se tam stalo, když po puči máte za tři dny k dispozici seznamy 55 tisíc pučistů. To je pro mě prapodivné,“ řekl s tím, že „jednou se třeba dobereme nějaké pravdy“.

V zahraničí věnují pozornost tomu, co čeští politici říkají 

Český představitel v NATO se také vyjádřil k tomu, jak prohlášení českých politiků rezonují v zahraničí. Podle něj některé výroky škodí České republice v zahraničí.

„Všechny názory vybočující ze standardního proudu se velice rychle promítnou v celé Alianci. Jinými slovy, když se náš prezident zúčastní (konference) na Rhodu, všichni v Alianci to vědí a zaznamenají,“ řekl vysoký představitel NATO. Když podle něj někdo z českých představitelů řekne něco, co není v souladu s oficiální politikou vůči NATO, představitelé aliančních zemí se to ihned dozvědí.

„Takže myslet si, že tady to je náš dvoreček a ono to zítra přejde, je naivní. Obraz se o nás tvoří dlouhodobě,“ řekl a dodal, že je evidentní, že Česku některá prohlášení politiků škodí. Česko to ale podle něj nahrazuje velice pozitivním dojmem v mnoha dalších věcech. „Pak o nás vzniká trochu rozporuplný dojem, kdy jsme partner, kterému se sice dá do určité míry věřit, ale který může za určitých okolností někam uhnout. To je pozice, která by nás ne úplně těšila,“ poznamenal.

České politiky zkritizoval za přístup k migrační krizi. Strašit lidi přílivem migrantů je podle něj to nejjednodušší, na čem mohou získat politické body. Podotkl, že by měli otevřít solidní debatu o migraci. Evropu podle něj nepálí migrace jako taková, ale „nelegální“ migrace. Politici by se proto měli zaměřit na její sociální, právní a další aspekty. „Pak se chováme jako civilizovaný stát, který má nějaké zázemí, má nějakou kulturu a přistupuje k tomu s určitým nadhledem. Ale to se zatím bohužel moc nevidí,“ řekl.