Každý sedmý řidič špatně vidí. Často to ani netuší

Každé sedmé auto řídí člověk, jenž má problém se zrakem a měl by nosit brýle nebo čočky. Ti, kteří už je mají, často potřebují jejich úpravu. Letos potřetí nabízeli BESIP, sdružení optiků a optometristů a dopravní policie přímo na silnicích řidičům test zraku. Celkem jich už otestovali přes tři tisíce.

Video Události
video

Události: Každý sedmý řidič má problém se zrakem

Jedním z častých problémů řidičů je krátkozrakost. Do dálky šofér vidí rozmazaně a může tak lehce přehlédnout a srazit třeba cyklistu.

Krátkozrakost – řidič vidí rozmazaně
Zdroj: ČT24

Při dalekozrakosti vidí řidič ostře vše, co je v dáli, ale třeba pohled na tachometr má rozmazaný. „Mžourám očima, pohled mi zůstane na tom daném místě a už je průšvih,“ říká prezidentka Mezinárodního sdružení optiků a optometristů Ivana Urválková.

Dalekozrakost – řidič vidí rozmazaně nablízko
Zdroj: ČT24

V případě astigmatismu je obraz rozmazaný a deformovaný. „Řidič má pozdější reakci, včas nezabrzdí. Nevšimne si některé věci, která by ho mohla upozornit na to, že je tam nebezpečí,“ vysvětluje Urválková.

Astigmatismus – řidič vidí rozmazaně a obraz je deformovaný
Zdroj: ČT24

Při makulární degeneraci řidič ztrácí středové vidění. V obraze má černou skvrnu a může tak přehlédnout a srazit například chodce na přechodu.

Makulární degenerace – řidič má v obraze skvrnu
Zdroj: ČT24

Někteří řidiči o svém horším vidění nevědí, a pokud kvůli tomu způsobí dopravní nehodu, policisté nesledují, zda řidič má správné dioptrie, ale jen jestli má brýle. Prokázat řidičům, že nehodu zavinili kvůli vadě zraku, je prý téměř nemožné.

„Je to spíš o tom, že to řidič nepřizná, byť si toho může být vědom. Každý by si měl uvědomovat svoji vlastní bezpečnost,“ upozorňuje ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Statistiky nehod, které by se týkaly například nehod způsobených řidičem se zhoršeným zrakem, policie nesleduje.

Povinné vyšetření musejí každý rok absolvovat profesionální řidiči. Ostatní by k lékaři měli jít nejméně jednou za dva roky. „Dříve to byl jeden ze sta, dnes se hranice pohybuje někde mezi dvěma až třemi lidmi ze sta, kteří by potřebovali lékařské vyšetření, aby vůbec mohli řídit vozidlo,“ dodává Martin Farář z BESIPu.