Zrušme letní čas, navrhli lidovci. Vláda to odmítla, střídání potrvá nejméně do roku 2021

Na střídání letního a zimního času se prozatím nebude nic měnit. Navrhovanou změnu směřující z tábora lidovců vláda zavrhla a schválila status quo až do roku 2021. „Abychom teď jako Česká republika vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Debaty o možném zrušení letního času se vedou hlavně kvůli úsporám energie. Odpůrci mají za to, že opatření k tomu nijak nepomáhá – naopak mnoha lidem komplikuje život.

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. „Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální,“ uvedlo v návrhu nařízení.

„My se domníváme, že tyto změny, které byly zdůvodňovány při jeho zavádění především ekonomickými faktory, už nemají ekonomický smysl, že vlastně lidi spíše obtěžují a nepřináší žádnou přidanou hodnotu.“

Pavel Bělobrádek

Rozhovor pro Český rozhlas, 11. 10. 2016
Pokračovat ve střídání zimního a letního času je podle Evropské komise vhodné jednak proto, že se tím podporují volnočasové aktivity lidí během léta, ale i pro zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu.

Kritici poukazují na to, že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšuje riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Podle Bělobrádka znamená změna času problém pro dopravu a pro biorytmus hospodářských zvířat. Domnívá se, že je debata otevřená a živá v Evropském parlamentu a o tématu by se mělo dále jednat. „Myslím si, že se to může stát skutečně i celoevropským tématem. A to z toho důvodu, že vždycky někdo musí začít. A my si myslíme, že tohle je třeba věc, která by nic nestála, naopak, a přitom by zlepšila komfort lidí.“

Naposledy od střídání časů upustilo Turecko. Vláda změnu oznámila koncem září s tím, že na konci října se země nevrátí zpět k zimnímu času. „Změníte se vy, ne hodiny,“ řekl lidem podle deníku Guardian tamní premiér Benali Yildirim. Podle kritiků je to další krok, jímž se Turecko vzdaluje Evropské unii.

 

Příští rok má letní čas v Česku začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve. Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze 3. hodiny na 2. hodinu ranní, tedy o hodinu zpět, 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.