MS Hokej 2013

ČT24

ČT24
neděle 19. května 2013 Ivo

"Semínkový generál" Šejna - podvodník, či politický uprchlík

Velikost textu:

Praha – Generál Jan Šejna, významná postava Pražského jara. V únoru 1968 jako tehdy nejvýše postavený důstojník Varšavské smlouvy emigroval na Západ. A dodnes zůstává záhadnou postavou, která stojí v popředí zájmu historiků. Z českého pohledu se Šejna může jevit jako zrádce, usvědčený zloděj a kariérista, jenž to prakticky bez vzdělání dotáhl v armádě až na generálskou funkci. Pro Američany byl ale jedním z nejdůležitějších přeběhlíků v době studené války. Právě v New Yorku 23. srpna 1997 naposledy vydechl.

Jan Šejna
Jan Šejna

Generál Šejna se účastnil mnoha podvodů, které mu pomáhaly financovat nákladný životní styl. Nejznámější je zpronevěra většího množství osevního semena jetele a vojtěšky (odtud přezdívka semínkový generál) z armádních nákupů, které generál prodával několika zemědělským družstvům, nebo také machinace s prodejem ojetých armádních aut. Ve vyšetřovací zprávě se kromě 360 000 korun zpronevěřených v obchodu s travním semenem a nelegálních příjmů ze spekulací s auty uvádí také neuhrazené dluhy vylákané z několika Šejnových známých nebo i takové položky jako "vylákání peněz na obstarání bagru". Celková suma přesahovala půl milionu korun.

Konec Šejnových dobrých časů nastal s ústupem prezidenta Novotného ze slávy koncem roku 1967. Generálovo postavení začalo být neudržitelné, když v lednu 1968 jeho ochránce Novotný začal ztrácet svůj vliv a na úřadech začalo vyšetřování hospodaření. Jedním z podezřelých byl i generál Jan Šejna, kterému hrozila nejenom ztráta postavení, ale i vězení.

Josef Koudelka /  Invaze 68
Josef Koudelka / Invaze 68

V únoru 1968 Šejna emigroval do Itálie, kde na americkém konzulátu získal politický azyl. "Šejna se začal chystat k útěku, když mu hrozilo zatčení za kriminální činy," je přesvědčen historik Antonín Benčík. Jedním z důsledků Šejnova útěku byl i definitivní pád Antonína Novotného. Na schůzi předsednictva, které případ několikrát projednávalo, se prezident pokoušel od Šejny neúspěšně distancovat. Byla to jedna z posledních ran, které vedly k jeho odchodu z funkce hlavy státu.

Podle některých náznaků Šejna údajně dokonce chystal vojenský puč ve prospěch Novotného, což ale popřel: "Neměl jsem právo dát komukoli rozkaz k použití vojska."

Šejna do roku 1976 pracoval pro CIA jako analytik a odborník na východní blok. Co ale mohl západním rozvědkám nabídnout? Pravděpodobně velmi cenné informace, jinak by ho tehdejší šéf CIA Richard Helms neoznačil za nejdůležitějšího uprchlíka, který v letech studené války emigroval z Československa. Šejna se dobře orientoval v životě československé armády i komunistické strany a znal podrobnosti o jejích vysokých funkcionářích. Navíc nejspíš do USA přivezl na mikrofilmech několik tisíc stran přísně tajných vojenských dokumentů. "Byl jsem zaměstnancem Vlády USA. Analyzoval jsem situaci v Sovětském svazu a v dalších východoevropských zemích," popsal svou činnost sám Šejna.

Jan Šejna se narodil v roce 1927 do rolnické rodiny v jihočeských Radhosticích, studoval gymnázium ve Strakonicích, které ale nedokončil. V 17 letech vstoupil do KSČ, jeho strmá kariéra ale začala až po nástupu do armády v roce 1950. Během necelých dvaceti let se vypracoval ze zemědělského dělníka na nejmladšího generála v armádě a od roku 1954 byl poslancem.

V roce 1956 svou kritikou přispěl k odvolání ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve stejném roce si Šejny všiml i Antonín Novotný, který prohlásil, že jediný Šejna mu podával pravdivé informace o situaci v armádě. Od roku 1964 byl nejvyšším straníkem na ministerstvu obrany a v říjnu 1967, bez patřičného vzdělání, získal hodnost generálmajora.

Zdroj: ČTK, www.nezapomente.cz

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.