Jak na Ostravsku zlepšit vzduch? Dotacemi, přestavbou průmyslu a tlakem na Prahu

Předvolební debata s lídry kandidátek v Moravskoslezském kraji (zdroj: ČT24)

Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejznečištěnějším ovzduším v zemi. Lídři kandidátek pro nadcházející krajské volby, kteří se účastnili předvolební debaty České televize, by situaci řešili přestavbou zdejšího průmyslu na ekologicky šetrnější obory, masivní obměnou kotlů s podporou evropských dotací a tlakem na Prahu, která prý zdejší problémy bere na lehkou váhu.

  • ANO: Ivo Vondrák
  • Česká pirátská strana: Lukáš Černohorský
  • ČSSD: Miroslav Novák
  • KDU-ČSL: Lukáš Curylo
  • KSČM: Josef Babka
  • ODS: Jakub Unucka
  • STAN+Ostravak: Petr Jančík
  • TOP 09: Herbert Pavera

Zřejmě víc než kdekoliv jinde v republice ovlivňuje identitu Moravskoslezského kraje charakter zdejšího průmyslu, který staví na těžbě, hutnictví, strojírenství, chemii a farmacii. Vysoká kumulace velkých industriálních areálů, které za socialismu vynesly ostravsko-karvinské pánvi přízvisko ocelové srdce republiky, se ale propisuje do stavu zdejšího životního prostředí – zejména v podobě smogu.

„Aglomerace Ostravy, Karviné a Frýdku-Místu je jednou z nejprůmyslovějších oblastí ve střední Evropě,“ upozorňuje sociolog z agentury Median Daniel Prokop. „Sedmapadesát procent obyvatel Moravskoslezského kraje považuje špatné životní prostředí za jeden ze zásadních problémů, zhruba čtvrtina lidí se dopadů na zdraví a životního prostředí, zejména ovzduší, hodně obává.“

Moravskoslezský kraj
Zdroj: ČT24

Nejčastější výhrady vůči ovzduší zaznívají na Ostravsku a Karvinsku, za smogovou situací, s níž se kraj potýká zimu co zimu, přitom nestojí jen zdejší průmysl; velcí znečišťovatelé – ocelárna ArcellorMittal nebo Třinecké železárny – totiž v uplynulých letech s pomocí evropských fondů investovaly do modernizace, která znečišťování ovzduší omezila, Milan Chromík ze Svazu průmyslu a obchodu upozorňuje, že „už moc není kam jít“.

Na kvalitě ovzduší se ovšem podepisuje i automobilová doprava a zastaralá lokální topeniště (kotle). A roli sehrávají také průmyslové oblasti v sousedících polských vojvodstvích, kde neplatí tak přísné emisní limity jako v Česku. Podle Světové zdravotnické organizace dokonce dýchají obyvatelé polských měst při českých a slovenských hranicích nejhorší vzduch v Evropě, a v nedalekém Krakově proto například od roku 2019 zakázali topit uhlím.

Politici, kteří do nadcházejících krajských voleb vedou na severu Moravy stranické kandidátky a kteří byli hosty předvolební debaty České televize, spatřují cestu za lepším vzduchem v široké škále opatření, většinou se ale shodují v tom, že velké podniky dosáhly maxima možného a že řešení leží především v obměně kotlů za pomoci dotací. 

Vzít si příklad z Pittsburghu?

Jednička na kandidátce hnutí ANO Ivo Vondrák spatřuje zlepšení životního prostředí zejména v zásadní proměně celého krajského průmyslu. „Technologie v těžkém průmyslu budou muset ustupovat. Model máme v Pittsburghu. Jediná možnost je podpořit vznik technologických firem, které znečišťovat nebudou,“ uvedl s tím, že ambicí jeho uskupení je smart-region, a ANO by tak podpořilo síť dobíjecích stanic pro ekologicky šetrnější elektromobily. Znečištění z Polska se má podle něj řešit na vládní úrovni.

Lídr ČSSD a stávající hejtman Miroslav Novák upozornil na to, že přeměna průmyslu v americkém Pittsburghu i ocelářském Porúří měla i negativní dopady v podobě úbytku obyvatel. „Statisíce lidí v moderních oborech nezaměstnáme. Nelžeme horníkům a hutníkům, že půjdou do výzkumných ústavů,“ varoval. Cestu za lepším vzduchem vidí v další obměně kotlů za pomoci kotlíkových dotací (dosud se vyměnilo 4000 kotlů), sever Moravy ale podle něj nemá dostatečnou podporu u pražských úřadů.

Také KSČM a její lídr Josef Babka vidí perspektivu v modernějších topeništích. Strana slibuje, že na další výzvy z kotlíkových dotací zajistí 1,9 miliardy korun, počítá s čerpáním evropských peněz a spoluúčastí kraje, měst a obcí i státu, byť ministerstvo životního prostředí prý v minulosti selhalo. „Kraj nad rámec svých povinností uvolnil 71 milionů, abychom mohli pokrýt sliby, které dala vláda,“ prohlásil. Polské znečišťování by se podle Babky mělo řešit na evropské úrovni.

I lídr Ostravaka a Starostů a nezávislých Petr Jančík podporuje kotlíkové dotace, Praha by podle něj měla stav krajského ovzduší chápat jako celorepublikový, a nikoliv regionální problém, protože zdejší průmyslové znečištění tvoří v rámci českého ovzduší celou pětinu. „Bylo by fér, aby se v kraji masivně nainvestovalo do výměny lokálních topenišť. Za rok můžeme mít znatelný výsledek, který bude kompenzovat to, co musíme snášet z průmyslových zdrojů,“ uvedl s tím, že velké podniky by zároveň měly více dotovat dětské ozdravné pobyty.

Nechat peníze znečišťovatelů v kraji

„Největší krok je donutit Prahu, aby nám dala deset miliard korun, které potřebujeme na kotlíkové dotace. Každé pondělí budeme klepat na vrata ministerstva financí,“ slíbil lídr občanských demokratů Jakub Unucka. Čistější životní prostředí chce jeho strana zajistit i nákupem nových strojů, které budou v zimě sníh ze silnic nejen odhrnovat, ale i čistit, ekologickou dopravu pak zastupuje plán na zřízení tramvaje mezi Karvinou a Ostravou. „Ušetří se přes 1,5 milionu litrů spálené nafty.“

Jednička na kandidátce lidovců Lukáš Curylo navrhuje, aby peníze, které do státního rozpočtu odvádějí největší znečišťovatelé, zůstávaly v regionu. „Kdyby se na centrální úrovni prosadilo, že by kraj mohl s těmito penězi disponovat, nemusíme se doprošovat ministerstev,“ podotkl s tím, že pak by šlo do kotlů investovat hned. KDU-ČSL vedle toho sází na vyšší osvětu občanů v otázce spalování tuhých paliv, Polskem by se podle ní měla zabývat speciálně vytvořená komise Evropské unie.

Také Herbert Pavera, který vede v kraji do voleb TOP 09, hovoří o nutnosti zvýšit osvětu občanů v ochraně životního prostředí a podobně jako zástupce ANO i on chce do kraje přivést moderní odvětví (hi-tech průmysl), která budou životní prostředí zatěžovat méně. „Zdejším podnikatelům jsme dlužni, že jsme je nepodporovali, tak jako cizí investory. Nabídneme jim spolupráci s vysokými školami a pobídky,“ navrhl. Moderní firmy podle něj zabrání také odchodu mladých z regionu.

Piráti, které vede do voleb Lukáš Černohorský, chtějí v případě zvolení u průmyslových projektů důkladně zhodnotit, zda míra znečišťování ovzduší nepřevyšuje jejich přínos. Emisní podmínky se podle nich mají přísně dodržovat i za cenu nezaměstnanosti, kraj by měl provozy nahradit. Po vzoru Polska preferují také alternativní formy topení. „Přestal bych dotovat kotle na uhlí,“ oznámil.

Vliv ovzduší na zdraví
Zdroj: ČT24

Jak snížit kriminalitu? Zvýšením počtu policistů

Diskutéři se dotkli i otázky bezpečnosti a zločinnosti, která je na Moravě druhá nejvyšší v zemi (po Praze), a to i přesto, že podle údajů z policejních databází klesá. Zatímco před třemi lety šlo o 42 853 případů, loni došlo k více než dvanáctitisícovému propadu na 30 364 případů.

Kromě krádeží kapsářů policie letos řešila i případy napadení cestujících a řidičů. Časté jsou také útoky vandalů, každý desátý případ se pak týká kradeného auta. Za poklesem zločinnosti zřejmě stojí navýšení počtu policistů v kraji, momentálně jich zde slouží víc než čtyři tisíce.

Pokles zločinnosti ale zjevně není dostatečný, protože ji voliči označují za další obtíž života v moravském a slezském regionu. „Obyvatelé jsou na toto téma citliví a 47 procent bere kriminalitu jako zásadní problém kraje, což je více než v jiných krajích republiky,“ potvrzuje sociolog Medianu Daniel Prokop.

  • ANO vidí kořen kriminality v hazardu a chce z pozice kraje vést obce a města, aby ho vyhláškami zakazovaly. Za preventivní považuje i rozšiřování bezpečnostních kamer.
  • ČSSD chce proti kriminalitě bojovat snižováním nezaměstnanosti a „vyhnat“ lidi do práce, hodlá usilovat o vyšší počty policistů v kraji a jejich lepší vybavení.
  • KSČM upozorňuje na to, že za vysokou kriminalitou stojí i pohyb lidí z Polska a ze Slovenska. Chce se zasadit o další personální posílení krajské policie.
  • KDU-ČSL vidí řešení drobné kriminality v prevenci, pod tou rozumí větší aktivitu kraje v sociálních službách pro vyloučené lokality. Chce zvyšovat gramotnost.
  • ODS vidí řešení v podpoře zaměstnanosti, která podle ní snižuje kriminalitu. Má zájem o vyšší počty strážníků a pro pocit bezpečí chce do kraje vrátit vojenskou posádku.
  • STAN podporují kamerové systémy. Chtějí zlepšit komunikaci mezi starosty, krajskou policií a krajem o tom, kde jsou z pohledu zločinu problematická místa.
  • TOP 09 chce dotačně podpořit vznik spádové obecní policie, která by sloužila v uskupení malých obcí či mikroregionů, které si jinak strážníky nemohou dovolit.
  • Piráti chtějí místo kamer zvýšit počet strážníků, zefektivnit nasazení hlídek podle přesné znalosti problematických oblastí. Prevenci vidí v pomoci navrátivším se vězňům.

O hlasy bojuje pětadvacet uskupení

V Moravskoslezském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem pětadvacet stran, sdružení a hnutí. Pozvánku do studia dostali lídři osmi uskupení, která podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva na základě tzv. volebního potenciálu. Ten ukazuje, pro jaké strany zvažují oslovení voliči hlasovat a kolik procent by tak to či ono uskupení mohlo v ideálním případě získat (a protože se voliči mohou rozhodovat mezi vícero subjekty, přesahuje součet sto procent).

Výzkum potenciálu pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.

Aktuální volební potenciál v Moravskoslezském kraji
Zdroj: STEM/MARK/Median
Aktuální volební potenciál v Moravskoslezském kraji (2. část)
Zdroj: STEM/MARK/Median