Na jižní Moravě chtějí lidé více gymnázií. Lídři však plánují podpořit řemesla

Jihomoravský kraj patří k místům, kde jsou lidé se svým životem nejspokojenější. Z průzkumů ale také vyplývá, že by si přáli mít více přehledných informací o činnosti svých volených zástupců. Vadí jim také nedostatek středních škol v kraji, především gymnázií. Lídři nejsilnějších stran v regionu se ale v předvolební debatě České televize shodli, že pozornost chtějí upřít především na učňovské obory a řemesla.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Jihomoravský kraj
video

Lídři nejsilnějších stran v debatě z Jihomoravského kraje

KSČM, kterou na jihu Moravy vede Ivo Pojezný, nejvíce trápí nezaměstnanost v některých oblastech kraje. Pojezný v debatě jmenoval Hodonínsko a Znojemsko. „Je pro nás důležitý komplexní rozvoj kraje ve všech oblastech,“ zdůraznil lídr komunistů. Chce potírat „disparity mezi centry a zanedbanými oblastmi.“ Zmínil také péči o handicapované a seniory. Přál by si nová místa v domovech pro seniory, denní stacionáře či zkvalitnění terénní služby.

Lídr společné kandidátky Zelených a Pirátů Jiří Hlavenka také upozornil, že v rámci Jihomoravského kraje jsou rozdíly mezi bohatším Brnem a chudším venkovem. „Důležité je, aby kraj myslel i na to, aby se v regionech, jako jsou Blanensko nebo Vyškov, žilo zdravě, pohodlně a šťastně,“ plánuje. Na zastupitelstvu by chtěl sestavit silný a kompetentní tým jak mezi radními, tak úředníky. Nabízí „partnerský přístup“ obcím, aby pro ně kraj nebyl neviditelný, nebo v horším případě „otravný úřad“.

„Jihomoravský kraj je hodně zadlužen,“ podotknul v debatě lídr Starostů pro jižní Moravu Martin Maleček. Aktuálně podle něj dluh kraje dosahuje téměř 4 miliard korun. „Žijeme na úkor budoucích,“ varoval. V rámci hospodaření by si chtěl vzít příklad z jiných krajů a šetřit. „Je otázka, jakým způsobem a jestli ve sto procentech případů je Jihomoravský kraj schopen čerpat dotace z evropských fondů,“ poznamenal Maleček. Více peněz by také chtěl vyjednat z celorepublikové úrovně v rámci rozpočtového určení daní.

Bohumil Šimek, který na jižní Moravě vede hnutí ANO, si taktéž uvědomuje, že ne všem se v kraji žije dobře. Největším problémem regionu je podle něj doprava. „55 procent silnic druhé a třetí třídy jsou v nevyhovujícím stavu. Lidé se k nám do krásné jižní Moravy nemohou dostat,“ soudí Šimek. Prostředků je podle něj dost, jak mají dosvědčovat pozitivní příklady z jiných krajů. S dopravou se podle Šimka pojí zásady územního rozvoje. Upozornil, že Jihomoravský kraj je jediný v republice, který je nemá schválené.

„Chybí zásady územního rozvoje. Za 25 let zde nebyla vybudována žádná dopravní tepna, ať už je to dálnice na Vídeň nebo silnice směrem na Svitavy,“ kritizoval také lídr kandidátky ODS Jiří Crha. „Tím, že nemáme dopravní tepny, zaostávají některé oblasti kraje,“ uvedl v předvolební debatě. Jedná se podle něj například o Hodonínsko nebo Znojemsko. Dodal, že ve špatném stavu jsou silnice druhé a třetí třídy.

Jan Vitula, který vede společnou kandidátku TOP 09 a hnutí Žít Brno, se také ohradil vůči nedokonalé dopravní infrastruktuře v kraji. Jako první by chtěl v zastupitelstvu schválit nové zásady územního rozvoje. „Aby se umožnila výstavba nových komunikací,“ má v úmyslu Vitula. Zmínil se také o smlouvách, které se týkají brněnského letiště. „Bylo vypsáno výběrové řízení na pronájem 65 tisíc metrů pozemků. Odhadce řekl, že by za to chtěl asi 20 tisíc měsíčně,“ zkritizoval cenu.

Současná vedení mají zásady připravené

„Jižní Morava byla bohužel laboratoří ekologických aktivistů. Nejvyšší správní soud v minulosti poněkud nečekaně bývalé zásady územního rozvoje zrušil,“ vysvětlil současný hejtman a lídr ČSSD Michal Hašek s tím, že na nových zásadách pracovali špičkoví odborníci a jsou připravené. Problémem jižní Moravy je podle něj stárnoucí populace, a proto se chce zaměřit na péči o seniory. „Preferuji domácí péči všude tam, kde je to možné. Aby se o seniory staraly rodiny s podporou terénních sociálních služeb,“ dodal.

„Chci ubezpečit občany Jihomoravského kraje, že ve středu budou schváleny nové zásady územního rozvoje,“ uvedl Roma Celý, který je lídrem kandidátky KDU-ČSL, která je společně s ČSSD v kraji u moci. I pro křesťanské demokraty je prioritou výstavba nových silnic, ale také dopravní bezpečnost kraje. Plánuje „odstraňování kritických míst, kde umírají lidé.“ Celý chce také diskutovat s obcemi, zda by mladí lidé do 15 let nemohli mít hromadnou dopravu zdarma.

Lídří chtějí zvýšit prestiž řemesla

Potíží jižní Moravy je školství. Studenti mají největší zájem o přeplněná gymnázia, obchodní akademie a zdravotnické obory s maturitou. Naopak o řemeslo je zájem menší a některé učební obory jsou prázdné. Řada odborných škol proto v poslední dekádě zanikla, případně došlo k jejich sloučení.

Hnutí ANO chce učňovskému školství vrátit vážnost. Hodlá upravit nabídku studijních programů u krajských škol v návaznosti na uplatnění na trhu práce a prosadit těsnější vazbu učňovských škol na firmy, které zaměstnávají absolventy. „Podnikatelé vědí, co je trápí a jaké problémy mají. Je spousta firem, které říkají, že by chtěly mít deset soustružníků nebo zámečníků,“ popsal Šimek, podle koho by se chtěl při finanční podpoře školství řídit.

Sociální demokracie deklaruje, že podpoří vznik nových technických a učebních oborů ve spolupráci se zaměstnavateli v regionu a zvýší tím šance absolventů na trhu práce. Podle Haška již kraj v potřebných oborech zřizuje centra odborného vzdělávání, připravuje například velké centrum vzdělávání ve strojírenství a již otevřel centrum stavebních řemesel a excelence pro zemědělské vzdělávání. „Je to samozřejmě dlouhodobá věc,“ vysvětlil.

V programu křesťanských demokratů stojí, že pokud bude kraj kráčet pouze cestou maturitního vzdělávání, nebude v něm brzy žádný zedník, obráběč nebo pekař. Výuční obory chtějí propagovat. „Není tu společenské uznání řemesel,“ popsal Celý, kde podle něj spočívá jádro problému. „I podnikatelé se společně s námi musí snažit řemeslníky ohodnotit,“ dodal s tím, že platy v některých profesích jsou nízké.

Komunisté mají v krajském programu teze o rozvoji středního a odborného školství se zaměřením na řemesla a technické obory. Chtějí  systém stipendií na školách za spoluúčasti podnikatelských subjektů. „Chceme po podnikatelích, kteří mají zájem o vyučené studenty, dofinancování prospěchových stipendií nebo stipendií u určitých oborů,“ vzkázal firmám Pojezný. Důraz klade na propojení studia a praxe učňů.

Občanští demokraté chtějí ustavit příspěvek pro živnostníka, který vzdělává učně v oboru. „Je možné jim dát příspěvek z rozpočtu kraje,“ soudí Crha. Žáka i rodiče je podle něj potřeba přemluvit, aby se rozhodli pro vyučení. „Je potřeba provést optimalizaci struktury vzdělávání,“ řekl také v předvolební debatě. Tím by se podle Crhy mohlo ušetřit na nákladech na školství.

TOP 09 a hnutí Žít Brno hodlají zřídit webovou databázi profesionálů, do níž by se zaregistrovali lidé, kteří budou ochotni podělit se o své zkušenosti se studenty. Podle Vituly by se jako první měla učinit analýza, o jaké konkrétní obory je největší zájem. „Proti tomu, co se dlouhodobě tvrdí, gymnázia vychovávají lidi, kteří jsou daleko lépe uplatnitelní na trhu,“ uvedl s tím, že je proto nechce eliminovat. Zasadil by se ale i o zřízení kvalitních center učňovského školství.

Zelení a Piráti plánují podpořit zvyšování atraktivity učňovského vzdělávání. „Je potřeba nové vybavení,“ naznačil Hlavenka, jak vyjít vstříc poptávce po kvalitních řemeslnících. V programu také koalice uvádí, že zavedou příspěvek pro živnostníky, kteří vezmou na odbornou praxi učně, a také pro vznik pracovního místa po vyučení. „Jak velký příspěvek by to měl být, nejde přesně říci. Musí být takový, aby přiměřeně lákal učně a zaměstnavatele,“ nechtěl vyčíslit přesnou částku.

Starostové pro jižní Moravu ve svém programu konstatují, že stále více lidí má vysokoškolské vzdělání, ale řemeslo již „dávno nemá zlaté dno“. Maleček upozornil, že na základních školách vymizely ruční či pěstitelské práce a dílny. I to je podle něj příčinou poklesu zájmu o řemesla. „Pokud prestiž učně není taková, aby rodiče děti směřovali tímto směrem, tak se stane, že o šikovné řemeslníky je nouze,“ podotknul. Představuje si také dotační programy pro školy, které s učni spolupracují.

Transparentnější kraj slíbili všichni

Jihomoravský kraj vydá ročně na propagaci stovky tisíc korun. Jihomoravané však mají pocit, že o činnosti krajského zastupitelstva nemají dostatek informací, přestože jeho jednání jsou ze zákona veřejná. Občané na ně ale téměř nechodí. Zápisy i další aktuality jsou dostupné na webu, který ovšem mnozí považují za nepřehledný.

Šimek za hnutí ANO dal za příklad Moravskoslezský kraj, kde je podle něj kvalitnější komunikační strategie. Zkritizoval, že na jihu Moravy naopak otevřenost chybí. „Kraj by měl být transparentní a otevřený,“ apeloval s tím, že současné vedení kraje mu připadá „arogantní“.

Hašek za ČSSD otevřenost kraje obhajoval, chová se podle něj transparentně. Mimo jiné zdůraznil, že kraj zveřejňuje výsledky auditů. „Do budoucna hodlám postupovat tak, že jestli bude nějaký problém, necháme ho odborníky popsat, projedná jej vedení kraje a výsledek zveřejníme,“ slíbil.

Celý z KDU-ČSL sebekriticky přiznal, že forma komunikace Jihomoravského kraje je „zastydlá“. „Zásadně nám chybí komunikační strategie. Pokud dostanu důvěru voličů a budu hejtmanem jižní Moravy, tak můžu garantovat, že bude přijata moderní komunikační strategie,“ vzkázal voličům.

Pojezný za KSČM by sice chtěl ještě transparentnější webový portál, ale se současným není nespokojen. „Máme zde spoustu informací hlavně pro ty, kteří jej využívají. Pro nás je důležité, aby organizace, které chtějí dosáhnout na dotační tituly, je měly k dispozici,“ uvedl s tím, že se tak děje.

Crha za ODS chce v rámci transparentnosti zveřejnit kontaktní seznam všech úřadů a úředníků na jedné adrese na internetu. Včetně vedení Jihomoravského kraje. „Ti, kdo jsou ve vedení kraje, jsou voleni ve volbách. Každý občan má právo se takového člověka na něco dotázat,“ domnívá se.

Vitula za TOP 09 a Žít Brno chce firmám zdarma poskytnout informace, které kraj má a pořídil je za veřejné peníze. „Jestliže máte data o tom, jak jsou obsazeny a využívány nemocnice, můžou z toho vznikat velmi zajímavé aplikace, které firmy následně mohou uplatňovat na trhu,“ vysvětlil.

Hlavenka za Zelené a Piráty chce všechny dokumenty včetně smluv zveřejnit na internetu. „Firmy, které chodí do veřejných zakázek, musí počítat s tím, že některé informace budou zveřejněny,“ pronesl s tím, že o zakázky je zájem a veškeré nakládání s veřejnými prostředky musí být veřejné.

Maleček za Starosty pro jižní Moravu chce na internetu zveřejnit všechna výběrová řízení. Přístup k informacím, které na webu aktuálně jsou, chce zjednodušit. „Pro veřejnost nejsou srozumitelné,“ uvědomuje si. Některé finanční toky navíc podle něj nelze na webu dohledat, což hodlá změnit.

O hlasy se uchází 21 uskupení

V Jihomoravském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem 21 stran, sdružení a hnutí. Do debaty byli pozváni zástupci osmi stran, které mají největší šanci ve volbách uspět.

Hosté byli pozváni na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Konal se od 8. srpna do 3. září vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji. 

Aktuální volební potenciál v Jihomoravském kraji
Zdroj: STEM/MARK, Median
Aktuální volební potenciál v Jihomoravském kraji (2. část)
Zdroj: STEM/MARK, Median
Předvolební průzkum v Jihomoravském kraji 366.98 KB

Česká televize v průběhu čtrnácti dnů představuje ve všech krajích strany, hnutí a jejich lídry, kteří kandidují ve volbách do krajských zastupitelstev. Sérii diskusí završí v předvečer voleb superdebata. K urnám lidé půjdou v pátek a v sobotu 7. a 8. října.

Pravidla volebního a předvolebního vysílání České televize 6.59 MB
Dodatek k volebním pravidlům 438.13 KB
Krajské volby 2016: Předvolební výzkumy v krajích 968.04 KB