Senát chce změnit služební zákon, který požaduje minimálně maturitní vzdělání úředníků. Až dva tisíce by jich mohly přijít o práci a pro úřady by takový odliv zkušeného personálu znamenal významný problém. Zákonodárci z horní komory proto poslali do sněmovny novelu, podle níž by měli úředníci dalších pět let na to, aby si mohli chybějící vzdělání doplnit.
Pasti služebního zákona. Dvěma tisícům úředníků hrozí konec, s řešením přišli senátoři
„Ještě by se do hry měl dát ohled na délku praxe a věk člověka. Jsou lidé, co pracují až 40 let,“ podotýká senátor Jiří Oberfalzer (ODS). Novela služebního zákona by umožnila referentům zůstat na svých postech do roku 2021 i bez požadovaného vzdělání.
S výjimkou jen za odpracovaná léta a praxi nesouhlasí náměstek pro státní službu. „Jsme toho názoru, že v rámci profesionalizace státní správy je požadavek minimálně středoškolské vzdělání s maturitou tou nezbytnou podmínkou,“ uvedl Josef Postránecký pro ČT.
Strany problém ve změně nevidí
Změna zákona by měla proběhnout do června příštího roku. Politické strany v tom většinou problém nevidí. Poslanec TOP 09 Martin Plíšek poukazuje, že bude třeba znát přesná data a konkrétní uvedení míst, kterých se má novela dotknout.
Události ČT: Senát navrhuje změnu služebního zákona (zdroj: ČT24)
Podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka se i v soukromých firmách hledí nejdřív na výkon zaměstnance, až pak na vzdělání, kterého dosáhl. „Pokud o něčem můžeme diskutovat, je to prodloužení o pět let tak, aby si ti, co podmínky nesplňují, mohli vzdělání doplnit,“ připouští změnu také poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Novela ale nakonec může přinést i další změny. Například snazší přijímání zaměstnanců, nebo motivace zájemců o dlouho neobsazená místa náborovým příspěvkem až 100 tisíc korun.