Praha - Senátní hospodářský výbor doporučil zamítnout majetkové vyrovnání státu s církvemi. Senát o něm bude rozhodovat na své schůzí příští týden. Výbor podle očekávání doporučil horní komoře parlamentu zamítnout i návrh stabilizačních opatření, který obsahuje zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku na 15 a 21 procent. Stejné doporučení přijal i ústavně-právní výbor. Projít by naopak mohla novela rozpočtového určení daní, která má přidat peníze menším městům.
Senátní výbor doporučil zamítnout zvýšení DPH i církevní restituce
Zmíněná vládní předloha obsahuje kromě zvýšení sazeb DPH také sedmiprocentní solidární daň pro lidi s příjmy nad zhruba 100 tisíc měsíčně, zvýšení daně z převodu nemovitostí ze současných tří procent na čtyři procenta a další úsporné návrhy, které mají omezit schodky veřejných rozpočtů. Senát o ní bude hlasovat na své schůzi příští týden a vzhledem k nesouhlasu levicové většiny ji zřejmě zamítne.
Zvýšení DPH kritizuje i Hospodářská komora ČR a někteří členové ODS - například poslanec Petr Tluchoř či senátor Jaroslav Kubera. Senátoři ODS dokonce chtějí na své jednání příští týden pozvat premiéra a předsedu ODS Petra Nečase, aby jim některé části návrhu zdůvodnil. Jde hlavně o daňové změny.
„Ty změny, které se navrhují, jsou jednak poměrně nesystémové a jednak z hlediska kýžených příjmů značně problematické,“ konstatoval zpravodaj k návrhu a senátor Petr Pakosta, dřívější člen ODS. ODS a TOP 09 před volbami slibovaly, že nebudou zvyšovat daně vůbec. Jejich daňový balíček přitom znamená největší zvýšení daní od vzniku samostatné České republiky.
NE i pro církevní restituce
Senátní hospodářský výbor podle očekávání doporučil Senátu zamítnout vládní návrh majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Stejně jako hospodářský se k předloze postavil i senátní ústavně-právní výbor. Senát bude o zákonu rozhodovat příští týden, pokud návrh horní komora zamítne a vrátí zpět poslancům, bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů ve sněmovně, aby senátní veto přehlasovala. Opozice vyrovnání odmítá a ve sněmovně se ho neúspěšně pokoušela odmítnout. V Senátu má ale většinu.
Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Poslanci do předlohy vložili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim vracený majetek patřil. To dnes ve výboru potvrdil i náměstek ministryně kultury František Mikeš, když zdůraznil, že důkazní břemeno při vydávání majetku bude na žadateli.
Na programu je i novela rozpočtového určení daní, která má obcím přinést navíc dvanáct miliard korun, jsou ovšem i takové, které na ni doplatí. Jejich zástupci kvůli tomu míří do Senátu. A ještě jeden návrh, který hýbe řadou obcí a pro jehož přijetí se už vyslovili hejtmani, čeká na verdikt senátních výborů - zákaz dobývání zemního plynu pomocí hydraulického štěpení. Tato metoda, kdy se do vrtu vhání voda s pískem a chemikáliemi včetně karcinogenních, má řadu odpůrců mezi starosty obcí a měst.
GALERIE
videogallery_255391