Hrad odmítl Michálkovi vysvětlit Klausovu amnestii, soud se žadatele zastal

Pražský zastupitel Jakub Michálek (Piráti) vyhrál spor s Kanceláří prezidenta republiky. Chtěl vědět, kdo všechno se podílel na přípravě Klausovy amnestie, což mu Hrad odmítl sdělit. Žádostí se podle rozhodnutí městského soudu musí kancelář znovu začít zabývat a do 30 dnů se opětovně vyjádřit. Podle Hradu je spor zbytečný, protože informace už zveřejněny byly.

Předseda senátu Ladislav Hejtmánek zdůraznil, že rozsudek neznamená, že by Hrad musel požadované informace Michálkovi poskytnout. Konstatoval pouze, že rozhodnutí kanceláře nebylo odůvodněné. „To ale neznamená, že říkáme, jak by se mělo rozhodnout. Musí se rozhodnout znovu,“ uvedl Hejtmánek. Verdikt je pravomocný a stanoví, že Hrad musí Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces.

Amnestii v roce 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Michálek krátce poté požádal o informace, které vedly k rozhodnutí hromadně propustit vězně. Nedostal však žádnou odpověď, což je podle něj v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Jakub Michálek

Jakub Michálek (Piráti)

pražský zastupitel

„Já jsem informace žádal přímo po tehdejším prezidentu Václavu Klausovi, protože zákon stanoví, že informace mají poskytovat státní orgány čili i prezident republiky. Amnestie byla velice kontroverzní krok a myslím si, že veřejnost má právo vědět, kdo se na přípravě rozhodnutí podílel.“

Jakub Michálek (Piráti)

pražský zastupitel
Podal proto stížnost, na niž kancelář zareagovala tak, že ji společně s původní žádostí odmítla, podle Michálka s argumentem, že prezident nemusí amnestii nikomu zdůvodňovat.„Prezident neposkytl požadované informace s tvrzením, že jsou buď veřejně přístupné, nebo irelevantní. Jde o informace, na které má veřejnost právo vzhledem ke značné kontroverznosti amnestie a jejím dopadům,“ uvedla Michálkova právní zástupkyně Hana Marvanová.

Hrad tvrdí, že již amnestii prošetřil

Právník Hradu Nespala považuje rozhodnutí soudu za „plichtu“. „Nebylo vyhověno žalobě s tím, že musíme vydat informace, ale jenom že máme znovu rozhodnout o tom, zda je vydáme, nebo nevydáme,“ zopakoval rozhodnutí soudu.

Zdůraznil, že v mezidobí se vyměnili prezidenti a Klausův nástupce Miloš Zeman se zavázal, že okolnosti vzniku amnestie prošetří, a později zveřejnil výsledky svého pátrání. Nespala také tvrdí, že v době podání Michálkovy žádosti kancelář neměla k dispozici potřebný spisový materiál, protože rozhodnutí prezidenta o amnestii je autonomním projevem jeho vůle.

S tím Marvanová nesouhlasí. „Informace existovaly, samozřejmě jimi disponoval prezident i jeho kancelář. Prostě je pouze neposkytli, můžeme se dohadovat proč,“ poznamenala. K potvrzení svých slov navrhla vyslechnout jako svědky Klause, jeho tajemníka Ladislava Jakla, bývalou šéfku hradní legislativy Danu Římanovou, exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), Zemanova kancléře Vratislava Mynáře a dva právníky, o kterých se hovořilo v souvislosti s autorstvím textu amnestie: Pavla Hasenkopfa a Zdeňka Koudelku. Soud návrh zamítl s tím, že je nad rámec správního soudnictví.

Václav Klaus
Zdroj: Getty Images
Autor: Mark Renders

111 tisíc amnestovaných

Amnestie zahrnula přes 111 tisíc odsouzených a obviněných. Kancléř Mynář později označil za jejího „spoluotce“ hradního právníka Hasenkopfa, Jakla a dalšího Klausova spolupracovníka Petra Hájka. Hasenkopf se kvůli tomu s Hradem soudil. Spor skončil smírem, podle nějž Hasenkopf „neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie“.

Prezident Klaus čelil ostré kritice především za druhý článek amnestie. Nařídil jím zastavení pravomocně neskončených trestních stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž hrozil vyšší než desetiletý trest. Zastaveny byly desítky kauz včetně řady případů významné hospodářské kriminality. Ústavní soud obdržel návrh na zrušení druhé článku, který odmítl.