Možné omezení libovůle prezidenta republiky při jmenování guvernéra České národní banky navrhla vláda. Zda by do procesu měl vstupovat i Senát, se však politici neshodují. Sám prezident Miloš Zeman, který se kdysi tuto pravomoc omezit pokoušel, nyní jakékoli změny odmítá.
Má Senát dohlížet na prezidenta? Politici se neshodnou
UDÁLOSTI: Poslanci se přou, jestli dát větší pravomoci Senátu (zdroj: ČT24)
S výjimkou Josefa Tošovského, který do funkce přešel z pozice předsedy Státní banky československé, jmenovali všechny dosavadní guvernéry České národní banky prezidenti výhradně dle svého uvážení. Václav Havel tak v roce 2000 uvedl do funkce Zdeňka Tůmu, o deset let později jmenoval Václav Klaus Tůmovým nástupcem Miroslava Singera a toho letos nahradil Miloš Zeman Jiřím Rusnokem.
Až bude prezident vybírat guvernéra příště, možná bude mít podobné potíže, jako když vybírá ústavní soudce. Jejich nominace mu občas vracejí senátoři a ti by podle návrhu ústavní změny měli schvalovat i guvernéra a členy bankovní rady ČNB. Kabinet nyní poslal svůj návrh poslancům, ministři ho přitom schválili již loni. Předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) navrhovanou změnu zdůvodnil tím, že podle něj „všichni tři demokraticky zvolení prezidenti měli tendenci jít na samou hranu ústavnosti“.
Výhrady má opozice i exguvernér
Návrh ale má i řadu kritiků. Podle předsedy nejsilnější opoziční strany KSČM Vojtěcha Filipa by eventuální kontrolu nad prezidentem měl mít někdo jiný než Senát. „Musí to být někdo, kdo má vliv na rozpočet,“ zdůraznil.
Bývalý guvernér centrální banky Miroslav Singer zase poukázal na procesní rizika, která by nastala, kdyby se politici neshodli. „Jednotlivé části ústavního systému nejsou schopny shodnout se třeba na viceguvernérovi. To je přísně provozně strašně nepříjemná situace,“ upozornil.
Prezident omezení odmítá, i když je sám kdysi chtěl
Proti omezení prezidentských pravomocí je i současná hlava státu Miloš Zeman. „Považuji za absurdní, aby prezident zvolený přímou volbou občany měl menší pravomoci než prezident, kterého zvolila část z 281 poslanců a senátorů,“ řekl již dříve. Když návrh loni prošel vládou, prohlásil také, že Jiří Dienstbier jako někdejší neúspěšný kandidát na prezidenta „provádí jakousi vendetu“.
Byla to ovšem vláda Miloše Zemana, která se již v roce 2000 pokusila pravomoc libovolného jmenování guvernéra ČNB prezidentem omezit. Jmenování Zdeňka Tůmy napadla u Ústavního soudu s požadavkem, aby dokumenty kontrasignoval i premiér. Soud však tehdy potvrdil, že jmenování guvernéra i bankovní rady je výlučnou pravomocí prezidenta.