Školské odbory: Snahy o vyšší platy nekončí, za tři roky chceme 46 tisíc

Školské odbory ani po zářijovém přidání na platech učitelů neupustí od kampaně Konec levných učitelů. Místo toho žádají, aby se do tří let (a nejpozději do roku 2020) dostaly učitelské platy na 130 procent průměrné mzdy. Oznámil to předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík. Odborářská ambice má podporu i u ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD).

Video Odbory: Nejpozději do roku 2020 chceme 130 procent průměrné mzdy
video

Odbory: Nejpozději do roku 2020 chceme 130 procent průměrné mzdy

 Od začátku nového školního roku se navyšuje objem na platy pedagogů o osm procent (z toho šest procent v tarifu), u nepedagogických pracovníků o pět procent (čtyři procenta v tarifu). Celkově i s netarifními složkami platu, jako jsou příplatky a odměny, by učitelky a učitelé v mateřských školách mohli dostat zhruba o 2000 korun víc, v základních školách o 2300 korun, na středních školách pak o 2400 korun.

Lepším finančním ohodnocením českých kantorů reagoval Sobotkův kabinet na kampaň školských odborů, která volala po konci levných učitelů. Jak ale odbory uvádějí nyní, jednorázové navýšení by nevyhovující situaci v českém školství nevyřešilo.

Valachová: Nedivím se, že učitelům došla trpělivost

„Jsme rádi, že první zvonění bude spojeno s prvním krokem, kdy dostanou přidáno pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda odborů František Dobšík.

„Je to ale jen částečné naplnění toho, co dlouhodobě požadujeme, to je přiblížit se 130 procentům průměrného platu v České republice. Přidávat by se mělo i v následujícím období a výrazněji než v celém národním hospodářství,“ dodal.

Aktivitu odborů ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) vítá. „Jsem ráda, že tato kampaň je. Nedivím se, že učitelům došla trpělivost,“ uvedla.

Pokud by odbory své požadavky prosadily, v roce 2020 by měl být podle propočtu odborů průměrný plat učitelů 46 409 korun. V té době odhadují odbory průměrnou mzdu v národním hospodářství na 33 300 korun.

Seidlová: Naše učitele vábí Sasko

Podle představy odborářů by tak v průběhu tří let měl učitelský plat rok co rok narůst o dalších patnáct procent; jak totiž upozornila místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová, i při dosažení vytýčené hranice 130 procent se budou platy v českém školství nadále pohybovat pod průměrem zemí OECD.

„Platy učitelů jsou u nás třikrát menší než v Německu a nemůžeme se divit tomu, že saská ministryně školství láká jazykově vybavené učitele z našeho příhraničí do tamního vzdělávacího procesu. Ztrácíme kvalitní učitele, kteří chybí v systému vzdělávání,“ varovala Seidlová.

Další růst platů ve školství má podporu i u ministryně školství Kateřiny Valachové, která plán shodný s odborářskými požadavky představila už minulý týden – a nyní potvrzuje: „Navyšování ohodnocení učitelů nekončí, chceme ho opakovat po dobu následujících tří let. Objem prostředků, které směřují k ohodnocení učitelů, budeme postupně zvyšovat o patnáct procent.“

Video Valachová: Co rok, do 15 procent na platy navíc
video

Valachová: Co rok, do 15 procent na platy navíc

Valachová: Co rok, do 15 procent na platy navíc

Klaus ml. (ODS): Mzdy učitelů ve skutečnosti nejsou prioritou

Zlatuška (ANO): Učitelství je důležité, vyšší mzda žádoucí

Mihola (KDU-ČSL): Kromě platů potřebujeme i kariérní řád

S dalším růstem souhlasí i koaliční partneři

Záměr dalšího růstu učitelských platů pak má podporu i u ostatních koaličních, a s výhradami také opozičních stran. „Podporuji, aby platy učitelů dále rostly. Chceme-li kvalitní školství, nestačí jen kvalitní prostředí s novým vybavením. Jde o to, abychom mohli kvalitní učitele zaplatit a motivovat k tomu, aby na sobě dál pracovali,“ prohlásil lidovecký poslanec Jiří Mihola.

„Najdete velice málo povolání, která jsou pro společnost tak důležitá jako učitelé. Učitelé pomáhají vychovávat a vzdělávat další generace a na nich bude stát to, jak vypadá Česká republika,“ řekl zástupce ANO Jiří Zlatuška. „Úvaha o tom, že by se to mělo dostat na 130 procent, je v zásadě správná,“ dodal s tím, že vedle zvýšení platů je ale třeba se zamyslet i nad celkovou koncepcí školství.

A na ni ve svém komentáři k odborářským ambicím zacílil i expert občanských demokratů pro oblast vzdělávání Václav Klaus ml. Podle něj by mzdy mohly vzrůst i o čtyřicet procent, protože „dobří učitelé mají být dobře zaplaceni“; zároveň tvrdí, že platy ve skutečnosti nejsou na MŠMT prioritou, protože vydává peníze na podporu inkluzivního vzdělávání a zajištění posledního roku školky pro děti. „Vzdělávání rozšiřujeme od pěti do 26 let a to jsou miliardy a miliardy, které chybí v peněženkách učitelů,“ řekl.

Podobný postoj zaujala i místopředsedkyně výboru pro vědu a vzdělávání Anna Putnová z TOP 09.  „Velmi bych si takové navýšení platů přála, ale odbory a ministerstvo školství by měly představit širší vizi našeho školství. Jde o pěkný příslib a doufám, že se v něm bude pokračovat i po krajských volbách,“ řekla.

Učitelé se bojí papírování

Vedle požadavku na růst platů se pokračující odborářská kampaň zaměří také na přibývající pracovní povinnosti pro učitele. Podle odborářů musí učitel čelit vyšší administrativní zátěži se změnami v inkluzi zaváděnými od září, které „budou vyžadovat přípravu individuálních vzdělávacích plánů nebo konzultaci s asistentem.“

Obavy mají také z připravovaného kariérního systému, který počítá s tím, že od školního roku 2017/2018 zavede institut uvádějícího učitele, čili mentora, který má asistovat novému členovi sborovny při jeho nástupu do pedagogické praxe.

Zde se ale ministryně snaží učitele uklidnit, uvádějící učitel by měl od 1. září 2017 za podporu začínajícího učitele inkasovat třítisícový příplatek, který navíc stojí zcela mimo současné debaty o tempu a míře navyšování platů.