Inkluze v Česku: Dvě třetiny potřebných žáků už loni chodilo do běžných škol

Téměř dvě třetiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se loni vzdělávaly v běžných základních školách, roste i počet středoškoláků. Ukázala to studie Nadace Open Society Fund Prague (Nadace OSF). Zástupkyně nadace Lucie Plešková byla hostem pořadu Devadesátka.

Studie Nadace OSF analyzovala vývoj a politiku inkluzivního vzdělávání ve všech krajích v letech 2012 až 2016. Mezi jednotlivými kraji porovnává proměny počtu a skladby žáků, pedagogů a asistentů pedagoga a financování inkluzivního vzdělávání z regionálního rozpočtu. V mezinárodním kontextu je v Česku počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) na 100 žáků čtvrtý nejvyšší v Evropě.

Třetí nejvyšší je podíl dětí, které se vzdělávají ve speciálních školách, byť jejich počet mezi lety 2012 a 2015 o jedenadvacet klesl. Alternativou je inkluze, čili praxe, kdy dochází k zařazování znevýhodněných dětí do tzv. hlavního vzdělávacího proudu. Týká se nejen dětí s fyzickým či lehkým mentálním handicapem, ale i dětí se sociálním znevýhodněním nebo těch, kterým může v třídě a kolektivu paradoxně škodit jejich mimořádný talent.

Speciální pedagog je garantem kvality inkluze, tvrdí ředitelka (zdroj: ČT24)

„O inkluzi můžeme mluvit, pokud je poměr dětí se speciálními potřebami odpovídající jejich zastoupení v populaci. Excesy, kdy je v jedné třídě téměř polovina znevýhodněných dětí, budeme v praxi nacházet jen těžko,“ uvedla Plešková.

Podle nadace se týká už dvou třetin dětí se SVP. Nejvyšší podíl těchto žáků v běžných školách je v Královéhradeckém kraji (12 procent), nejméně v Jihočeském (pět procent). Rozložení žáků se speciálními potřebami v populaci by podle Nadace OSF mělo být rovnoměrné.

„Tato disproporce do značné míry vymizí, vyčleníme-li ze statistiky žáky s lehčími poruchami učení a chování,“ sdělila Plešková. V regionech, kde je vysoký podíl například romského etnika, je klíčovou otázkou integrace dětí s lehkým mentálním postižením, kterých je tam statisticky více než v jiných regionech, uvedla. Právě integrace dětí s touto diagnózou je podle odborníků nejobtížnější.

Jak pracuje asistent?

Pravidla pro inkluzivní vzdělávání nastavuje novela školského zákona, která vejde v platnost s novým školním rokem, a Česká školní inspekce avizuje, že se od začátku září zaměří na to, jak se škole daří s novým právním rámcem a navýšenou finanční podporou ze strany ministerstva pracovat.

„Určitě budeme chtít pomáhat, aby se implementace společného vzdělávání dařila, a budeme se snažit vytipovávat příklady, kde se to skutečně daří a kde by inkluze mohla být inspirací pro ostatní školy,“ uvedl ve vysílání ČT24 náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Jeho lidé se mají zaměřit také na to, zda školy kvůli inkluzi upravily své vzdělávací programy (tzn. rozvržení výuky a „osnovy“), a jestli si se změnami umí poradit i jinak – až dosud je totiž podle Andryse mnohdy špatně chápána funkce asistenta pedagoga. „Není to někdo, kdo má s Pepíčkem sedět v poslední řadě, pomáhat mu počítat příklady a obsluhovat ho – má pomáhat celé třídě zvládnout jeho integraci.“

„Speciální pedagog je v současné době největší odborník a pomocník na škole a je garantem toho, že inkluze má určitou kvalitu. Bez tohoto člověka jde její úroveň obrovsky dolů,“ vylíčila své zkušenosti ředitelka Základní a mateřské školy Prameny Dagmar Glatzová.