Pět týdnů dovolené se asi vyhne uzákonění. Novela zákoníku práce s nimi nepočítá

V příštím týdnu má vláda projednat novelu zákoníku práce, který by měl upravit pravidla výpočtu délky dovolené nebo přinést pravidla pro práci z domu. Novela vyvolala střet mezi odbory a zaměstnavateli kvůli požadavku uzákonění pětitýdenní dovolené či obnovení nemocenské v prvních třech dnech stonání. Nakonec dostanou zákonodárci normu bez těchto kontroverzních návrhů.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Radek Petrášek

Některé novinky v pracovněprávních vztazích navržené novelou by měly vejít v platnost už v dubnu příštího roku, například pravidla pro práci z domu. Co se týče takzvaného homeworkingu, ministři nakonec budou posuzovat formulaci, podle níž je zaměstnavatel povinen k výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele hradit náklady spojené se vzájemnou komunikací.

Hradit by měl i další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce s tím, že je možné tyto náklady paušalizovat. Protože v případě práce z domova může mít zaměstnanec pocit izolace, ukládá také návrh zaměstnavateli, aby přijal opatření, která této izolaci zabrání.

V případě dovolených mění novela zákoníku práce vznik práva na dovolenou i její čerpání. Ministerstvo navrhuje, aby se upustilo od praxe, kdy se dovolená odvíjí od odpracovaných dnů. Vznik práva zaměstnance na dovolenou má být nově založen na odpracované týdenní pracovní době zaměstnance, která se počítá v hodinách. Nová pravidla výpočtu délky dovolené by měla začít platit od roku 2018.

K zákoníku přišly stovky připomínek, kontroverzní body zůstaly mimo

Problematické body jako pětitýdenní dovolená z návrhu novely zákoníku práce vypadly. Na počátku června se totiž zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů shodli, že nebudou prosazovat své návrhy na úkor ostatních sociálních partnerů. Zaměstnavatelé se nicméně domnívají, že ani tak navrhované úpravy větší flexibilitu, jak si od nich ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje, novela nezaručí.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) dostala ke svému původnímu návrhu v připomínkovém řízení na šest set výhrad. Nakonec mimo výše zmíněných změn zakotvuje návrh vrcholové řídící pracovníky jako zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců, při hromadném propouštění ukládá zaměstnavatelům zpracovat sociální plán a obsahuje také úpravy způsobu rozvržení pracovní doby, v posuzování práce přesčas, vzniku překážek v práci nebo v ochraně mzdových práv.

Česko má nový zákoník práce od ledna 2007. Od té doby se pracovní kodex novelizoval už téměř čtyřicetkrát.