Brusel kvůli možnému zákazu zjišťuje, kolik olova zůstává po rybářích či myslivcích

Rybáři i myslivci olovo stále využívají (zdroj: ČT24)

Evropská komise chce zjistit, nakolik přírodu poškozuje jedovaté olovo z mysliveckých nábojů nebo rybářských závaží. Evropská agentura pro chemické látky má proto vypracovat analýzu, a na jejím základě se rozhodne, zda bude používání olova dál povolené, případně se omezí nebo rovnou zakáže.

Zmíněná analýza má být hotová koncem příštího roku: „Aby se vůbec posoudilo, jestli ten dopad je nebo není natolik důležitý, aby byly nutné nějaké další kroky,“ vysvětluje mluvčí Zastoupení EK v ČR Karolína Kottová. 

Případného omezení či zákazu olověných střel se však myslivci obávají. Většina z nich je totiž stále používá a jsou i levnější. Podle myslivce Radka Jirkovského se třeba u broků nahradit olovo ocelí moc neosvědčilo: „Ocelový brok má mnohem větší průstřelnost, ranivost, a ta zvěř se vlastně zabíjela nekvalitně.“

Jirkovský už ale nestřílí ani olověnými náboji – hlavně proto, že se při nárazu trhají. Pak se totiž může stát, že člověk najde třeba v kýtě kus olověného pláště. 

Rybáři zase vedle prutu nebo podběráku využívají spoustu olověných závaží: „Myslím si, že se bez toho nejde obejít, protože to olovo má nenahraditelné vlastnosti. Ani ne v tom, že je těžké, ale že je lehko opracovatelné,“ vysvětluje Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Jen některá závaží jsou ale potažená plastem, aby toxické olovo ve vodě neoxidovalo. 

  • Podle zprávy ekologických organizací Green Cross a Pure Earth je olovo nejrozšířenější škodlivinou v životním prostředí, která ohrožuje zdraví 26 milionů lidí po celém světě. Otrava olovem je velice nebezpečná zejména u dětí, protože zpomaluje jejich vývoj a způsobuje vážné neurologické poruchy. Otrava při menších koncentracích olova ve vodě či v ovzduší navíc postupuje jen velmi pomalu a bývá těžké ji odhalit.
Vydáno pod