Čím dál více řidičů ujíždí od nehod, letos jich policie stíhá již 68

Řidiči ujíždějí stále častěji od nehod, kde by naopak měli pomáhat zraněným. Policisté se s neposkytnutím pomoci setkávají dvakrát až třikrát týdně. Ministerstvo dopravy již na nepříznivé statistiky reagovalo a chce zpřísnit tresty. Stane se tak ale až při revizi bodového systému.

Zdroj: HZS Moravskoslezského kraje Autor: HZS Moravskoslezského kraje

Neposkytnutí pomoci je trestným činem. Trestní zákoník se jím zabývá ve dvou paragrafech, řidičů a dopravních nehod se týká ten druhý, podle kterého hrozí za neposkytnutí pomoci až pět let vězení nebo zákaz činnosti.

Paragraf 151 ovšem není formulován příliš hrozivě, nařizuje poskytnout pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví. Poskytnutí pomoci však není bezpodmínečné. Jednak se povinnost vztahuje pouze na řidiče, který byl účastníkem nehody, zákon také stanoví, že je nutné, aby řidič pomohl pouze tehdy, když „tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“.

Současně však platí i paragraf 150, který nařizuje komukoli poskytnout potřebnou pomoc „osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění“. Ten se vztahuje na kohokoli a při neposkytnutí hrozí až dva roky vězení (zdravotníkům tři roky), ačkoli i zde platí podmínka o „nebezpečí pro sebe nebo jiného“. 

Desítky obvinění za půl roku

V první polovině roku 2016 obvinila policie z neposkytnutí pomoci 68 lidí, loni za celý rok 109. Počet případů roste navzdory tomu, že jde o trestný čin a navíc hrozí řidičům připsání sedmi trestných bodů. Navíc se ujetí od nehody – bez ohledu na poskytnutí pomoci – trestá pětitisícovou pokutou.

V budoucnu by měl být postih ještě přísnější, pokutu chce ministerstvo dopravy zvýšit na pětinásobek. „Nejenže neposkytne pomoc a zbavuje se odpovědnosti, ale je v provozu dál nebezpečný,“ zdůvodnil potřebu přísněji trestat ujíždějící řidiče mluvčí úřadu Tomáš Neřold.

Soudy mají jasno již desítky let 

Tím, kdo a za jakých okolností musí poskytnout pomoc, se již zabývaly i soudy. Diplomová práce vypracovaná v roce 2011 na Právnické fakultě UK odkazuje na rozhodnutí soudů, která jsou již z 50. let, přesto jasně určují, koho se týká paragraf 151. Především se povinnost vztahuje na každého účastníka nehody. „Není třeba, aby (…) nehodu zavinil,“ stanovil Krajský soud v Brně již v roce 1951. Povinnost se také vztahuje na každého řidiče, tedy i na cyklisty nebo kočí, nejen na řidiče motorových vozidel.

Video Události
video

Čím dál více řidičů ujíždí od nehod, letos jich policie stíhá již 68

Jako „záchranný“ argument nelze použít předpoklad, že zraněnému pomůže někdo jiný a za „nebezpečí pro sebe“ není možné považovat nebezpečí trestního stíhání, pokud byl řidič zároveň viníkem nehody.

Konkrétní podoba případného nebezpečí, které by mohlo hrozit pomáhajícímu řidiči nebo někomu jinému, se potom liší podle okolností. V případě dopravní nehody by mohlo jít například o požár auta, ve kterém někdo zůstal, nebo o auto, které spadlo do vody. „Nebezpečím nemůže být (…) například poškození oděvu, vozidla a podobně,“ podotkla však autorka zmíněné diplomové práce Sandra Schöberová. Stejně tak není třeba obávat se, že zraněnému neodbornou pomocí ještě více ublížíme. Nelze však poskytovat první pomoc, pokud ji postižený odmítne.

První pomoc – dýchání, krvácení…a hlavně pomoc profesionálů

Někdy se může stát, že člověk sice pomoc poskytnout chce, ale netuší jak přesně. Někteří se navíc bojí, aby zraněnému neodborným zacházením spíš neublížili. První pomoc začíná už samotným příjezdem k nehodě, kdy je třeba zapnout varovná světla, vystoupit z auta, obléct vestu a místo označit trojúhelníkem a zavolat 155. Poté je třeba zjistit, jestli je zraněný nebo jsou zranění při vědomí nebo jestli jsou v bezvědomí, jestli dýchají a případně se pokusit dýchání obnovit. Pokud zraněný masivně krvácí, tak je na prvním místě zástava masivního krvácení. Doporučuje se ještě zabalit zraněného do termoizolační fólie, aby neprochladl. Nic dalšího laik už dělat nemusí. Stačí pak počkat na příjezd profesionálů.

Všeobecně platí, že problém nepředstavuje otálení tváří v tvář jakémukoli nebezpečí. Většina těch, které soud potrestá za neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku, totiž zkrátka ujede navzdory všemu, co za to hrozí.

Obvykle jediné vybavení, které laik k poskytnutí pomoci při nehodě má, je autolékarnička. Ty běžně prodávané ale v případě ohrožení života nemusí stačit. Podle středočeských záchranářů ne vždy obsahují kvalitní zdravotnický materiál – zákonu tak sice vyhoví, v praxi ale neobstojí.

Autolékárničku se vyplatí jednou za čas zkontrolovat, vyhnete se tak postihům při policejních kontrolách. Zvláštní pozornost věnujte škrtícímu obinadlu, protože zákon sice udává délku 70 cm ale už neudává šířku, a proto výrobci většinou dodávají škrtidla o šířce 2 cm místo 4 cm, které se standardně používají. Pokud pak takovéto škrtidlo použijete, dojde nebezpečnému zaškrcení.