Dodnes stojí jako opuštěná mementa v krajině zbytky protektorátních dálnic, které nezávisle na sobě plánovali Jan Antonín Baťa i Adolf Hitler. Některé ze staveb, staré téměř 80 let, jsou součástí dnešní D1. Jejím předchůdcem byl projekt dálnice z Chebu do podkarpatské Jasiny v délce téměř 1000 km, s kterým zlínský velkoprůmyslník získal od vlády v roce 1937 povolení pro přípravné práce. O rok později přerušila plány Mnichovská dohoda a stavba dálnice z Prahy na Podkarpatskou Rus se rozběhla v lednu 1939 díky uvolnění kapacit využívaných do té doby na stavbu opevnění. Na nejzajímavější pozůstatky protektorátních dálničních staveb se podívejte v následující galerii.
Obrazem: Pomníky Hitlerovy a Baťovy dálnice v Čechách a na Moravě
GALERIE
Nepříliš známá připomínka protektorátní dálnice leží jen pár metrů od dnešní tepny. Balkóny z původního mostu přes potok Šmejkalka byly v roce 1992 odříznuty a dnes se povalují na dálničním odkladišti.
Po okupaci Československa v březnu 1939 se dálniční projekty zcela přizpůsobily zájmům německé říše. Plán dobře zapadal do německé koncepce komunikační sítě. U Brna měla navíc vzniknout důležitá křižovatka s druhou nově budovanou tepnou, exteritoriální dálnicí A88 z (dnes polské) Vratislavi do Vídně, nazývanou též „Hitlerova dálnice“. Stavby byly zastaveny v roce 1942 z důvodu nedostatku materiálu i pracovních sil.
Z Hitlerovy dálnice zbyly jen osamocené pilíře v okolí Brna. Moravská část Baťovy dálnice v Chřibech byla roku 1950 definitivně odepsána, zatímco stavby mezi Prahou a Humpolcem čekal v dalších letech dramatický osud při plánování současné D1. Bizarní pomníky protektorátních úseků můžete najít dodnes jako opuštěná torza uprostřed lesů a polí.