Evropu v posledních dnech zasáhla další vlna útoků, při kterých zemřely desítky lidí. Podle psychiatra a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla se buď Evropa vzpamatuje a začne se efektivněji bránit, nebo si musíme na útoky zvyknout jako například na dopravní nehody. Situaci přirovnal k Izraeli, kde jsou útoky na obyvatele poměrně časté.
Höschl: Čeká nás možná izraelizace Evropy, kdy si na útoky budeme muset zvyknout
Současná vlna útoků v Evropě má podle Höschla tři hlavní zdroje. Jedním je náboženský islámský fanatismus. Druhým může být souhra osobních frustrací lidí, kteří se sebou mají nějaké problémy a dostali se do prostředí, kterému příliš nerozumí.
„Cítí se poníženi, nedostatečně respektováni a mohou mít i psychické či osobnostní úchylky. To vše sytí jejich agresivitu vůči hostitelské populaci,“ řekl v pořadu Devadesátka.
Třetím zdrojem je podle Höschla určitá nápodoba přechozích činů, která je podporovaná i medializací útoků: „Potenciální útočníci, kteří se domnívali, že je něco takového nerealizovatelné, vidí, že to jde.“ Poměr, v jakém jsou jednotlivé zdroje namíchány, je pak u každého útočníka jiný.
Vycvičit se, připravit se, dávat větší pozor
Jak dlouho ale může vlna útoků trvat? Podle Höschla buď nějakým způsobem pomine a Evropa se vzpamatuje a začne se efektivněji bránit. „Mimo jiné tím, že v těchto otázkách odbourá zbytečnou politickou korektnost a začne hledat skutečné zdroje zla a označovat ho pravým jménem. Nebo je druhý scénář, že si na to budeme muset zvyknout,“ obává se.
Podle Höschla pak nastane takzvaná izraelizace Evropy. Útokům tohoto typu totiž nejde dost dobře předcházet: „Nemají žádnou vývojovou logiku. Bouchne to ve městě i v malé nenápadné vesničce.“
Lidé v takovém případě buď budou vnímat útoky jako dopravní nehody, při kterých ročně jen v Česku zemře kolem 700 lidí, nebo se s tím naučí pracovat a bránit se: „Vycvičit se, připravit se, dávat větší pozor. Když jdete v Izraeli do kavárny, vidíte šestnáctileté holky s kvéry, které to tam hlídají.“
Útokům čelí v Evropě zejména Francie a Německo. V Nice při nedávném teroristickém útoku zemřelo 84 lidí. V úterý zavraždili dva teroristé faráře v kostele na severu Francie. V německém Ansbachu se o víkendu odpálil sebevražedný atentátník. Zabil jen sám sebe a několik lidí zranil.
Přibývá i útoků psychicky nemocných lidí. V Japonsku bývalý zaměstnanec ubodal v ústavu pro postižené 19 lidí. V Česku minulý týden zemřela žena při potyčce v nákupním centru. Útočnici ve stejný den propustili z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, kde se léčila dobrovolně. Soud ženu poslal do vazby, hrozí jí až 18 let.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nechává postup nemocnice zkontrolovat. Primář léčebny v Bohnicích a soudní znalec v oboru psychiatrie Jiří Švarc ale v této souvislosti v pořadu Devadesátka upozornil, že pacientka se léčila dobrovolně: „S jejím trestním jednáním na svobodě skutečně nemocnice nemůže být spojována.“
Poruchu osobnosti lékaři nezmění
„V médiích vznikl dojem, že ti, kteří jsou násilní nebo páchají trestnou činnost, mají být v péči lékařů. Tak to není, my jsme psychiatři a v naší péči jsou duševně nemocní lidé, kteří o to buď stojí, nebo jsou pro to zákonné podmínky nebo jim po trestném činu uloží soud ochranné léčení,“ vysvětlil Švarc.
Útočnice z Prahy byla z pohledu zákona beztrestná. „Není zcela pravda, že někoho před týdnem škrtila. Rozhodně to nebylo řešeno jako trestný čin, asi ani jako přestupek… Zlo nevymýtíme a v tomto případě šlo o poruchu osobnosti. To jsou lidé, kteří se buď nechtějí léčit, nebo se léčit chtějí, ale my o to příliš nestojíme, protože je to vada charakteru a nezměníme to,“ upozornil.
Lékaři mohou pacienta hospitalizovat i bez jeho souhlasu, ze zákona ale žádnou takovou povinnost nemají. Jde o případy, kdy lidé v důsledku duševní poruchy ohrožují sebe nebo své okolí. „Teď se to zpřísnilo a do zákona přibylo, že situaci nelze řešit jinak než ambulantně a musí jít o bezprostřední ohrožení – psychiatři to musí vidět. Nestačí, že o tom slyšeli… Říkám lékařům, že pokud jsou na pochybách, ať raději nepřijímají. Dostali jsme už i pokutu 50 tisíc za to, že jsme někoho hospitalizovali nedobrovolně, protože jen vyhrožoval,“ dodal Švarc.