Turecko musí zůstat právním státem, shodují se čeští politici

Zatýkání tisíců vojáků a soudců nebo úvahy o obnovení trestu smrti kvůli pátečnímu pokusu o puč v Turecku znepokojují české politiky. V komentářích k dění po pokusu armády o převrat zdůrazňují, že Evropská unie i NATO potřebují, aby země zůstala stabilní. Zároveň je však nepřípustné, aby prezident Recep Tayyip Erdogan využil puč k potírání politické opozice a čistkám v armádě a justici.

Odpůrci převratu na náměstí Taksim v Istanbulu
Zdroj: ČTK/AP/Emrah Gurel Autor: Emrah Gurel

Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česko i mezinárodní společenství potřebují stabilní demokratické Turecko schopné spolupracovat na řešení migrační krize a situace v Sýrii. Ozbrojený puč je třeba odmítnout, ale turecká vláda by se měla chovat v mezích ústavy a právního státu. „Není třeba možné retroaktivně zavádět trest smrti a není možné uplatňovat princip kolektivní viny,“ podotkl.

Sobotka doufá, že turecká vláda nezneužije pokusu o puč k tomu, aby se masivně vypořádala se všemi svými politickými kritiky, i když některé její kroky tak začínají vypadat. Případné zavedení trestu smrti by podle českého premiéra v podstatě znemožnilo další jednání o sbližování mezi EU a Tureckem.

Video Zaorálek: I po puči musí mít v Turecku každý nárok na soud
video

Zaorálek: I po puči musí mít v Turecku každý nárok na soud

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek považuje zprávy o dění v Turecku za silně znepokojující. „Ať už jde o lynčování řadových vojáků, o zjevně již předem připravený seznam téměř tří tisíc soudců, jichž se Erdogan zbavil, o masové čistky či volání po znovuobnovení trestu smrti. Takto prostě právní stát nevypadá,“ poznamenal Bělobrádek.

Šéf nejmenší koaliční strany zdůraznil, že o situaci v Turecku se musí zajímat Evropská unie i NATO. Připomněl, že EU s Ankarou spojuje řada dohod, mimo jiné o zastavení migrace. Brusel podle něj má nástroje, kterými může prezidenta Erdogana tlačit k zachovávání právního státu a respektu k lidským právům a svobodám.

NATO by podle Bělobrádka mělo prověřit zásahy Erdogana do armády, která je druhým nejsilnějším vojskem Aliance. „Při všem respektu k suverenitě Turecka by měla žádat konzultace a ujištění, že turecká armáda zůstane platnou a efektivní spojeneckou silou,“ soudí.

Video Události, komentáře
video

Pospíšil: To, co by nás mělo děsit, je reakce Erdoganova režimu

 

Podezřelé usmíření s Putinem a změna postoje vůči Asadovi. Věděl Erdogan o puči předem?

Znepokojení vyjádřil také místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Počet zatčených podle něj vede k otázce, zda Erdogan nevěděl o puči předem či se na jeho odstartování sám nepodílel. „Nápadné je ale i to, že v posledních čtrnácti dnech se usmířil s (Vladimirem) Putinem a vyslal signál, že netrvá na odstranění (Bašára) Asada,“ poukázal Ženíšek na změny v politice Turecka vůči Rusku a Sýrii.

Ženíšek se také domnívá, že je třeba, aby na situaci reagovala EU. „Turecko je na cestě k plné diktatuře a jako takové nemůže počítat s liberalizací víz ani s pokračováním přístupových rozhovorů,“ řekl rezolutně.

Europoslanec Jiří Pospíšil (nestraník za TOP 09) považuje tisíce zatčených osob hned po puči za přinejmenším zvláštní věc. „Prezident Erdogan by měl veřejnosti a hlavně světu vysvětlit, jak mohly být do převratu zapojeny stovky či tisíce soudců a prokurátorů. Tito lidí nemají nic společného s armádou a jsou strážci nezávislé justice. Bohužel se obávám, že Erdogan využil tohoto puče, aby se vypořádal se svými odpůrci včetně představitelů nezávislé justice,“ všimnul si Pospíšil.

Fiala: Bylo chybou otevírat rozhovory o vstupu Turecka do EU

Odmítavou reakci mezinárodního společenství na snahu pučistů a následné Erdoganovy kroky očekává předseda ODS Petr Fiala. „Je nepřijatelné, aby armáda v demokratických státech určovala politiku silou. Stejně tak je ale nepřijatelné, aby vláda potírala i opozici, která s vojenským pučem neměla nic společného,“ podotknul.

Fiala je toho názoru, že vývoj v Turecku dokazuje, že bylo chybou otevírat rozhovory o vstupu země do EU a připravovat uvolnění vízového styku. Podstatné podle něj je, aby se situace uklidnila. „Musí nám záležet na tom, aby Turecko byl stabilní spojenec v NATO, který zároveň respektuje prvky právního státu,“ prohlásil.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na otázku, jak prezident Miloš Zeman vidí poslední vývoj v Turecku, zda jsou represe adekvátní situaci nebo ohrožují tureckou demokracii, odkázal na své sobotní vyjádření pro rádio Impuls. V něm řekl, že pro Zemana je důležité, aby v Turecku nedošlo k velkému krveprolití a aby byly v Turecku zachovány demokratické principy.