Naděje pro dálnici do Vídně? První stavba začne příští rok

Na sklonku příštího roku se začne „něco dít“ na moravské části budoucí dálnice Brno–Vídeň. Ministr dopravy Dan Ťok oznámil po jednání s dolnorakouským hejtmanem Erichem Pröllem, že koncem roku 2017 začne stavba obchvatu Mikulova. Je to jediná část, ke které existuje územněplánovací dokumentace. Ministr však předpokládá, že zásady územního rozvoje pro zbylý úsek budou hotové již do krajských voleb.

Hraniční přechod Mikulov
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Dálnice, která spojí Vídeň s Brnem a prostřednictvím navazující D1 i s Prahou, je již déle než čtyři roky „u ledu“. Od doby, kdy Nejvyšší správní soud zrušil zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, se stavba nemůže ani připravovat. Dan Ťok ale očekává, že se situace brzy změní. „Pevně věřím, že budou na podzim, nejlépe ještě před krajskými volbami,“ řekl o zásadách územního rozvoje.

Již za ministra Zdeňka Žáka ovšem zadalo ministerstvo dopravy přípravu alespoň dílčí stavby v rámci vídeňské dálnice D52, konkrétně obchvatu Mikulova. Ten je součástí mikulovského územního plánu, silničáři ho proto mohli začít připravovat i bez jihomoravských územních zásad.

Video Studio ČT24
video

Dan Ťok a Erich Pröll o dopravě mezi ČR a Dolním Rakouskem

Podle Dana Ťoka jeho přípravy pokračují. „Ministerstvo dopravy a ŘSD v současné době velmi intenzivně pracuje na obchvatu Mikulova, který děláme na základě územních plánů města,“ přiblížil s tím, že stavba by mohla začít koncem příštího roku, přinejhorším počátkem roku 2018.

Rakouská dálnice se blíží pomalu ale jistě

Mikulovský obchvat nebude důležitý jen pro samotné město a řidiče, kteří jím projíždějí, ale také pro rakouské silničáře. Stavba dálnice A5, která na českou D52 naváže za hranicemi, totiž pokračuje mnohem klidněji než je tomu u jihomoravského úseku. „Na dolnorakouské straně postupuje výstavba dálnice podle plánu. Jsme v části u Poysdorfu a vycházíme z toho, že v roce 2017 bude tento úsek hotov a půjde do provozu,“ uvedl hejtman Dolního Rakouska Erich Pröll.

Následující úsek Poysdorf–Drasenhofen (státní hranice) právě prochází posouzením vlivu na životní prostředí a jeho stavbu chce Rakousko koordinovat s českými silničáři, aby navázala na budoucí obchvat Mikulova.

Kdy ale bude možné dojet po nepřerušované dálnici z Brna do Vídně, je zatím ve hvězdách. Český ministr dopravy se zdráhá stanovit jakýkoli termín přinejmenším do doby, než Jihomoravský kraj své zásady územního rozvoje opravdu schválí. „Rádi bychom optimisticky mluvili o tom, jak daleko jsme s přípravou D52. V našich plánech je zahájení obchvatu Mikulova koncem roku 2017, zbytek vázne,“ poznamenal.

Dálnice D52 je zatím hotová pouze z malé části z Rajhradu do Pohořelic. Bezprostředně navazuje na Vídeňskou ulici, která však má po dokončení sloužit pouze jako přivaděč k dálnici, která by měla výhledově obcházet Brno na jihozápadě a začínat u Troubska. Zásadní však je chybějící jižní část, celkem by mělo mezi Pohořelicemi a Mikulovem vzniknout více než dvacet kilometrů včetně stavby nového dálničního tělesa přes novomlýnskou vodní nádrž paralelně se současnou hrází.

D52 není jediná dálnice, která (ne)vede do Rakouska

Dálniční propojení Česka s Rakouskem je dlouhodobě bolavým tématem. Obě země zatím nespojuje ani jedna dálnice, přestože měly být dvě, za určitých okolností i tři. Kromě D52/A5 jde o dálnici D3/S10/A7, která by měla vytvořit spojnici Prahy a Českých Budějovic s Lincem. Přinejmenším dálniční propojení Budějovice–Linec ale má k dokončení blíže než stavba na jižní Moravě. První část by měla začít vznikat napřesrok, Ředitelství silnic a dálnic počítá se zprovozněním posledního úseku do Dolního Dvořiště v roce 2022.

Z rakouské strany by měla vést na hranice ještě třetí kapacitní komunikace, konkrétně rychlostní silnice S3. Nejde o rychlostní silnici typu, který až do minulého roku existoval v Česku, nýbrž o třípruhovou komunikaci s oddělenými jízdními pásy. Zatím končí u Hollabrunnu, podle Erwina Prölla ale nejspíše příští jaro začne stavba dalšího úseku ke Gunstersdorfu. Až poté přijde na řadu poslední příhraniční část.

České ministerstvo dopravy by chtělo na rakouskou rychlostní silnici navázat v podobném duchu a silnici I/38, která pokračuje z hranic přes Znojmo a Jihlavu k dálnici D1, rovněž rozšířit o třetí pruh. Města na trase se potom dočkají obchvatů a první přijde na řadu Znojmo. „Co se týče Znojma, jedna část obchvatu bude zahájena v příštím týdnu,“ upozornil Dan Ťok.