Má Babiš střet zájmů kvůli dozorčí radě? Imunitní výbor žádá posouzení

Poslanci imunitního a mandátového výboru žádají posouzení možného střetu zájmů ministra financí Andreje Babiše (ANO). Kvůli členství v dozorčí radě jeho německé chemičky se obrátili na parlamentní institut, který jim má dodat právní analýzu.

Video Události
video

Události: Ministr financí ve střetu zájmů?

Parlamentní legislativci se budou zabývat tím, zda ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš neporušuje zákon o střetu zájmů v souvislosti s působením ve své německé firmě SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH. Vyplývá to z usnesení sněmovního mandátového a imunitního výboru, který se zabýval majetkovými oznámeními poslanců a dalších funkcionářů.

Babiš je totiž v dozorčí radě německé chemičky. Do majetkového oznámení za loňský rok napsal, že za tuto funkci dostal odměnu zhruba 4200 eur (asi 114 tisíc korun). 

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru

„Výbor se rozhodl přijmout usnesení, kterým požádám Parlamentní institut o studii, která nám vysvětlí, jak se v takových případech postupuje, zda to je tedy střet zájmů, nebo není střet zájmů.“

Miroslava Němcová

předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru

Babiš soudí, že zákon neporušuje. V SMS zprávě České televizi napsal, že má analýzy, které ukazují, že jeho účast v dozorčí radě je v souladu s českými i německými zákony. Zpochybňování je podle něj snaha dostat ho z politiky a vzbudit u veřejnosti dojem, že něco dělá nelegálně.

Předseda hnutí ANO už dříve uvedl, že předsedou dozorčí rady chemičky je dlouhá léta a po vstupu do politiky hodlal odejít. Banky, které firmu financují, si ale podle něj přály, aby ve funkci zůstal, stejně tak management společnosti.

Podle Plíška je zákon jasný, člen vlády nesmí být v dozorčí radě

Ve výboru návrh prosadil Martin Plíšek z TOP 09. „Zákon hovoří jasně v tom smyslu, že členové vlády nesmí být členy řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby,“ řekl novinářům Plíšek. Zákon podle něho nerozlišuje firmy se sídlem v Česku nebo v zahraničí.

„Názory právníků se samozřejmě mohou lišit. Vnímám, že střet zájmů je sice bitevní politické pole, ale možná daleko účinnější by bylo, kdybychom tuto věc řešili na základě veřejných zakázek,“ podotkl místopředseda výboru Jiří Dolejš (KSČM).

Sněmovna bude také patrně už v září rozhodovat v souvislosti s novelou o střetu zájmů o návrhu, podle něhož by se o veřejné zakázky nesměly hlásit firmy, v nichž mají členové vlády určitý podíl.