Sněmovna schválila vznik úřadu, který bude dohlížet na přidělování kapacity na železnici, na starost bude mít i přístup k letecké infrastruktuře. Druhým čtením pak prošla novela zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. V úvodním kole pak získala podporu ústavní novela předložená poslanci TOP 09, která by prodloužila funkční období ústavních soudců, ale znemožnila jim opakované jmenování.
Poslanci schválili drážního regulátora. Otevře trh soukromníkům
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře bude mít za úkol hlídat rovný přístup státu při přidělování kapacity jednotlivým dopravcům na přeplněných železničních tratích nebo chránit spoje objednané a financované z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti bude mít i přístup k letecké infrastruktuře.
Kromě sporů mezi dopravci má úřad rozhodovat i spory mezi poskytovateli evropské služby elektronického mýta pro kamionové dopravce, nebo řešit spory o poplatky na letištích vůči jednotlivým dopravcům.
Úřad by měl vzniknout půl roku po vyhlášení zákona. Zákon ale ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. Vznik regulačního orgánu, který by nebyl závislý na ministerstvu dopravy, je jednou z podmínek dalšího otevírání trhu s osobní železniční dopravou soukromým společnostem.
EU vadil nerovný přístup k dopravcům
Nyní o přidělování volné kapacity rozhoduje Správa železniční dopravní cesty a případné spory řeší Drážní úřad. Ten je ale přímo podřízený ministerstvu, které zároveň vykonává akcionářská práva k Českým drahám. Současný stav tak nesplňuje podmínky EU o nediskriminačním přístupu k jednotlivým dopravcům.
obrázek
Poslanci v novele schválili i pozměňovací návrh Františka Laudáta (TOP 09), který stanoví, že stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo metra je veřejně prospěšnou. Podle Laudáta to má pomoci hlavně městům při výstavbě nových linek hromadné dopravy.
Novela také mění pravidla pro kácení dřevin na dráze. K jejich odstraňování kvůli zajištění provozu dráhy už nebude třeba povolení orgánu ochrany přírody. Bude se mu to ale muset oznámit 15 dní předem. Pokud orgán bude chtít kácení zakázat nebo omezit, bude tak smět učinit pouze na základě závazného stanoviska správního drážního úřadu.
Novela zřizuje rejstřík skutečných majitelů firem
Novela zákona proti praní špinavých peněz prošla do závěrečného čtení, které proběhne zřejmě v září. Zřizuje například rejstřík takzvaných skutečných majitelů. „V obchodním rejstříku se nyní dozvíte, že společnost je vlastněná kyperskou společností. Ale už nevíte, komu kyperská společnost patří. To by měl zákon odstranit,“ vysvětlil Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie.
obrázek
Evidenci skutečných majitelů povedou rejstříkové soudy. Budou se zapisovat i údaje vysvětlující, proč je daný člověk skutečným majitelem. Data se budou poskytovat jen kvůli vybraným trestným činům souvisejícím s praním špinavých peněz nebo terorismem. Přístup k rejstříku tak budou mít například soudy, policie a zpravodajské služby.
Další novinkou, která je součástí novely, je osamostatnění Finančního analytického útvaru, který zatím působí v rámci ministerstva financí. Počítá se i s jeho navýšením o polovinu. Útvar se zaměřuje hlavně na boj proti praní špinavých peněz, odhalování korupce a financování terorismu. Přijímá proto od finančních institucí informace o podezřelých obchodech.
Ústavním soudcem jen jednou
V prvním čtení schválili poslanci některé opoziční návrhy. První se týká ústavních soudců. Jejich funkční období by se prodloužilo o dva roky na dvanáct let, pokud by nakonec ústavní novela předložená poslanci TOP 09 prošla. Zároveň by ale mohli být jmenováni pouze jedinkrát.
Možnost opakovaného výkonu funkce ústavního soudce je podle předkladatelů výjimečná. „Důvod, proč se takový model v naprosté většině států neuplatňuje, spočívá v obavě z ohrožení nezávislosti soudců,“ píšou v důvodové zprávě.
Předkladatelé poukazovali konkrétně na to, že Senát v minulosti odmítl opětovné nominace Miloslava Výborného a Jiřího Nykodýma. Patrně klíčovým argumentem byl podle autorů postoj obou kandidátů k církevním restitucím. „Přirozenou reakcí tak může být přizpůsobení rozhodovací činnosti názorům senátní většiny,“ dodali.
obrázek
Aby byla ústavní novela schválena, musela by se pro ni najít ve sněmovně i v Senátu třípětinová většina. Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko a uvedla, že vhodnější by bylo její začlenění do širší změny ústavy.
Druhý úspěšný opoziční návrh se týká toho, jak mají obce nakládat se svým majetkem. Poslanci podpořili v prvním čtení návrh poslankyně za TOP 09 Věry Kovářové (STAN), aby se obce neřídily pouze hlediskem ekonomické výhodnosti, ale aby byl dalším možným měřítkem i důležitý obecní zájem za podmínky, že bude řádně zdůvodněný.
Předlohu Kovářová zdůvodňuje i nebezpečím kriminalizace samospráv kvůli některým rozhodnutím. „Zákon by v praxi znamenal, že státní orgány budou akceptovat rozhodnutí obcí řídit se i jinými motivy než jen prvoplánovým ziskem,“ uvedla.
Kabinet ale uvedl, že není jasné, co by byl důležitý zájem obce a jak by mělo vypadat řádné odůvodnění. „Již ze současné právní úpravy plyne, že hospodárnost a účelnost nakládání s obecním majetkem nelze posuzovat jen ‚účetně',“ uvedli ministři.
Další schůze čeká poslance až v září
Poslanci řešili i návrh na udělování sněmovní medaile „Za zásluhy o parlamentní demokracii“. Záměr ale vzbudil poměrně ostrou kritiku, pro bylo jen 52 ze 129 poslanců.
Ve středu by měla současná schůze sněmovny skončit. Poslanci tak odloží schvalování například nových pravidel pro národní parky a pravomoci úřadů kontrolovat domácí kotle. Na další schůzi se sejdou po takzvaných parlamentních prázdninách začátkem září.