Motol: Při experimentální léčbě jsme nepochybili

Lékaři z Fakultní nemocnice v Motole podle závěrů interního šetření klinické studie neporušili předpisy a nemocnice při experimentální léčbě amyotrofické laterální sklerózy (ALS) nepochybila. Neurolog Martin Bojar však po kauze kolem výzkumu kmenových buněk na vlastní žádost požádal o ukončení zaměstnaneckého poměru v nemocnici.

„Z dostupných dokumentů nevyplývá, že by zařazení pacientů Fakultní nemocnice v Motole do klinické studie bylo podmíněno poskytnutím finančního daru spolku Buněčná terapie, a to žádným z lékařů FN Motol,“ uvedlo vedení nemocnice ve svém stanovisku. Podle šetření neexistují žádné konkrétní důkazy, že zkoušející lékaři při provádění klinického hodnocení bezpečnosti a účinnosti podání kmenových buněk u pacientů s ALS, kteří byli zařazeni do klinické studie ve FN Motol, porušili platné předpisy. Celou věc momentálně vyšetřuje policie, proto se nemocnice zdrží dalších komentářů, řekla mluvčí Pavlína Danková.

Bojar, který měl v nemocnici třetinový úvazek, odmítl, že se „jakýmkoliv způsobem obohatil na úkor pacientů či podmiňoval účast ve studii finančním darem, jelikož pacienty trpící ALS zařazoval do studie výlučně na základě splnění daných vstupních kritérií“. Vzhledem ke kauze však sám přestal v nemocnici pracovat. Podle vyjádření nemocnice kvůli tomu, že nechce, aby kauza poškodila dobré jméno nemocnice a jeho kolegů.

Interní šetření ale také respektuje odlišné stanovisko etické komise Univerzity Karlovy. Komise v červnu uvedla, že tým Sykové porušil etiku a informace o významu a účinnosti aplikace kmenových buněk byly ze strany členů týmu podávány ne vždy přiměřeným způsobem. Přesto výsledky detailního interního šetření ve FN Motol neukázaly, že by se tak dělo na půdě nemocnice v souvislosti se zmíněnou klinickou studií.

Kauzu odstartovala reportáž Reportérů ČT. Podle ní spolupracovníci senátorky a vědkyně Evy Sykové, bývalé šéfky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, brali od některých pacientů se smrtelnou nemocí ALS za experimentální léčbu kmenovými buňkami 150 000 korun. Účast v klinické studii přitom má být ze zákona bezplatná. Syková se kvůli tomu vzdala řady funkcí, trvá ale stále na tom, že nic nezákonného neudělala.

Klinickou studii už před dvěma lety prověřovala etická komise nemocnice, nezávislá na vedení nemocnice. Neshledala žádné porušení etického rámce, stejně tak ani loni Státní ústav pro kontrolu léčiv v Praze nezjistil porušení zákona.

ALS způsobuje odumírání buněk Centrálního nervového systému, nejprve se u nemocného projevuje slabostí a snížením pohyblivosti, během několika let mozek není schopen ovládat většinu svalů a pacient je zcela paralyzován.