Využití výzkumu Technologické agentury v praxi vázne, zjistil NKÚ

Využívání výsledků aplikovaného výzkumu v praxi vázne. Nejvyšší kontrolní úřad prověřil celkem 35 projektů, přičemž pět z osmi dokončených do praxe vůbec nepřešlo a i zbylé projekty měly problémy. Jde o výzkumy, které má na starosti Technologická agentura (TA ČR) a stát je dotuje. Nedostatky se podle podle kontrolorů objevily už při jejich výběru. Podle TA ČR by ale výsledky měly přejít do praxe do tří až pěti let po ukončení výzkumu a projekty kontrolované NKÚ nebyly ani v půli této doby.

Nejvyšší kontrolní úřad
Zdroj: ČTK Autor: Martin Štěrba

Kontroloři prověřili 35 projektů, na které příjemci získali dotace 425 milionů korun. Kvůli omezené působnosti NKÚ nemohl zkontrolovat asi polovinu této částky. Z 35 projektů bylo v době kontroly dokončeno osm. Výstupy pěti z nich do praxe nepřešly, u jednoho jen částečně a u dvou nabralo využití výsledků projektů zpoždění, uvedl NKÚ.

Na využívání výsledků výzkumu v praxi se TA ČR nyní významně zaměřuje. „Řešení však nejsou jednoduchá ani rychlá, navíc je TA ČR limitována jak kapacitně, tak z hlediska svých pravomocí daných platnou legislativou,“ reagovala agentura na výsledky kontroly NKÚ. Zdůraznila také, že výsledky tří projektů přešly do praxe již v prvním roce po ukončení výzkumu.

„Podle programu by měly být výsledky výzkumu uplatněny v praxi do tří let od ukončení projektu,“ dodala. Tato doba podle ní není neobvyklá u podobných projektů v zahraničí, agentura sama ale považuje za standardní a mezinárodně srovnatelné toto období od tří do pěti let po ukončení. Navíc uplatnění výsledků nemusí vždy znamenat přímý ekonomický přínos, dodává.

Důvodem, proč využívání výsledků v praxi vázne, je podle NKÚ mimo jiné nedůslednost, s níž agentura u některých příjemců vyžadovala dodržování dotačních podmínek. „Ve výsledku tyto chyby snižují efektivitu aplikovaného výzkumu,“ uvádí NKÚ. Problémy našli kontroloři už při kontrole výběru projektů, které dosáhly na dotace.

Z agentury mohly unikat důležité informace

V řadě případů byli členové poradních orgánů TA ČR personálně provázáni s institucemi, které se o dotace ucházely. Tito uchazeči tak mohli získat informace, které by je vůči ostatním zvýhodnily. Nejvyšší poradní orgány, které vybíraly projekty nejvhodnější k podpoře, navyšovaly bodové hodnocení některých projektů, aniž to zdůvodnily. Kvůli tomu se 17 projektů, které zpravodajové a oponenti nedoporučili k podpoře, nakonec ocitlo na seznamu dotovaných projektů.

Předseda Technologické agentury ČR Petr Očko a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

U některých projektů, které dotaci získaly, TA ČR důsledně nevyžadovala po příjemcích dodržování stanovených podmínek. Agentura například nepožadovala, aby příjemci dotací včas uzavírali smlouvy o využití výsledků v praxi. Místo toho jí stačilo čestné prohlášení, ve kterém stálo, že v době ukončení projektu ještě příjemci nemají komerčně využitelné výsledky a že smlouvu o jejich využití uzavřou dodatečně. To je v rozporu se zákonem a takové jednání navíc brzdí využití výzkumu v praxi.

Technologická agentura upozornila, že se kontrola zabývala obdobím mezi lety 2011 a 2014, tedy krátce po vzniku agentury. Zjištění NKÚ se týkala věcí, které TA ČR již odhalila a postupně vyřešila. Počet projektů za tu dobu vzrostl na 1200 přihlášených a 1000 realizovaných. Projekty za 4,2 miliardy korun zpracovávalo 49 zaměstnanců, o tři roky dříve jich byla polovina.