Analýza: Represe a nulová tolerance situaci v ghettech spíš zhoršily

Politika nulové tolerance a represe v obcích s ghetty ke zlepšení situace nepomohla. Mnohde se naopak ještě zhoršila. Vyplácených dávek a trestné činnosti neubylo, lidé se bezpečněji také necítí. Vyplývá to z analýzy v Duchcově a Litvínově, kterou si nechala vypracovat vládní agentura pro sociální začleňování.

 

Analýza sledovala situaci v Litvínově od roku 2008, v Duchcově od roku 2013, kdy obě města s politikou nulové tolerance vůči vyloučeným začala. Srovnávali počet trestných činů a přestupků, počty a výši dávek i veřejný pořádek a pocit bezpečí. V každém z měst provedli desítky rozhovorů se zástupci radnic, policisty, strážníky, pracovníky neziskových organizací a obyvateli.

„Represe nepřináší výsledky, jaké se od ní očekávají. Politika nulové tolerance ukazuje, že nejenže nedošlo ke zlepšení, ale situace se mnohdy i zhoršila,“ upozornil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Máme zkušenosti odjinud, kde už tři, čtyři roky nebo i déle uplatňují integrační přístup a situace se viditelně zlepšila, sociální napětí se snížilo,“ dodal. 

V Duchcově například od roku 2008 vzrostl počet lidí na dávkách. Z janovského „sídliště hrůzy“, jak ho lidé označují, pokračuje odliv obyvatel. Lidé kvůli nezvladatelné situaci loni sepsali i petici. Před osmi lety zde propukly nepokoje. Obyvatelé v petici varují, že se tehdejší vyhrocená situace může opakovat. V Janově žije zhruba 6 000 obyvatel, víc než polovina jsou sociálně slabí.

Podle šéfa vládní agentury Radka Jiránka neměl represivní přístup velký vliv ani na bezpečnost. Trestná činnost v Litvínově a Duchcově se vyvíjí stejně jako ve zbytku regionu. „Nulová tolerance problémy spíš zvětšuje a staví proti sobě zbytek města a lidi uvnitř lokality. Rozděluje obyvatele na chudší a bohatší, na ty, co bydlí v místě déle, a ty, co přišli,“ uvedl.

Je nutné zaměřit se na příčiny, ne následky

Podle ministra i šéfa agentury začínají problémy obvykle u bydlení. Mnohé obce přitom mohou situaci řešit jen obtížně. V minulosti prodaly své byty a sociální bydlení tak nemají.

 

Agentura nyní spolupracuje se zástupci čtyř desítek měst. Doporučuje posílit sociální práci v terénu a prevenci. Podle Jiránka je nutné zaměřit se na příčiny, ne na následky. V příštích letech chce agentura zapojit 70 měst a obcí. Díky tomu by do nich na začleňování mohly přitéct miliardy z fondů EU.

Počet ghett se za 10 let zdvojnásobil

Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se situace v Česku zhoršuje a ghett přibývá. Zatímco v roce 2006 jich bylo kolem tří stovek a žilo v nich asi 80 000 lidí, předloni už jich existovalo 606 a měly až 115 000 obyvatel.

Vláda v únoru schválila komplexní strategii boje proti sociálnímu vyloučení. V následujících čtyřech letech by podle ní mělo šest tisíc rodin vyměnit život na ubytovně za běžné byty, počítá se i s podporou zaměstnanosti, vzdělávání a kroky proti exekuční zátěži.