Modernizace dálnice D1

ČT24

ČT24
čtvrtek 23. května 2013 Vladimír
Nejvyšší soud:

Koh-i-noor se s dědici bývalých vlastníků dělit nemusí

Velikost textu:
22. 6. 2012 10:20, autor: had

Brno - Dědicové rodiny Waldesových nemají nárok na polovinu nemovitostí vlastněných společností Koh-i-noor ani na polovinu její sbírky obrazů, kterých se od roku 1995 od firmy dožadují. Potvrdil to Nejvyšší soud v Brně. Waldesovi přišli o majetek podle Benešových dekretů před rokem 1948, a nemají proto nárok na restituci. Původně to vypadalo, že dědicové majetek získají, ale předloni zasáhl v jejich neprospěch Ústavní soud.

Koh-i-noor
Koh-i-noor

Jindřichovi a Zikmundovi Waldesovým továrnu nejprve zabavili nacisté za druhé světové války. Po válce podnik Koh-i-noor zabavil československý stát na základě dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dekrety dopadly na řadu továren, bank, dolů a podniků ve strategických odvětvích, které chtěl přímo kontrolovat stát. Waldesovi tehdy nezískali žádnou peněžní náhradu.

Ústavní soud už v roce 2010 vyjádřil politování, že "rodina byla perzekuována jak nacistickým, tak komunistickým režimem". Restituce však připadají v úvahu jen v případě splnění zákonných podmínek. Waldesovi podle zákona nárok na vydání majetku nemají, a soudy to podle ÚS nemohou obcházet vlastní interpretací. "Zmírňování křivd je kompetencí zákonodárců, nikoliv soudu," podotkl tehdy soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Usnesení Ústavního soudu ČR
Usnesení Ústavního soudu ČR

Dědicové požadovali od Koh-i-nooru, společnosti vyrábějící galanterii, jako třeba patentky, špendlíky či zipy, žádali ideální polovinu nemovitostí v areálu v Praze-Vršovicích a stejný podíl na sbírce obrazů. Kvůli tomu v dovolání chtěli, aby Nejvyšší soud vrátil kauzu zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 10. "Ústavní soud, respektive ústavní soudci, kteří věc rozhodovali, mohou mít nesprávný názor, respektive mohou se mýlit," stálo v dovolání. Nejvyšší soud ale dědicům nevyhověl.

Dívka s patentkou / František KupkaV kolekci bezmála 20 obrazů, které rodina chtěla zpět, je například známý obraz Františka Kupky Dívka s patentkou. Podle Kupkovy olejomalby z roku 1912 později vzniklo logo společnosti. Další obrazy mají méně známé autory, většina z nich zachycuje tovární budovy, případně krajiny a městská panoramata.

Čtěte také:
Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.