Odkaz generála Píky si připomněli legionáři i bývalí političtí vězni

Praha - Zástupci armády, legionáři i bývalí političtí vězni si před Generálním štábem připomněli památku generála Heliodora Píky, který se stal jednou z prvních obětí komunistických čistek v armádě po únoru 1948. Píka bojoval v československých legiích, po válce se stal zástupcem náčelníka generálního štábu. Po komunistickém převratu byl ale zatčen, obviněn z vlastizrady a 21. června 1949 popraven.

„Myslím si, že nakonec to jeho přání, aby nebyl jen obětí, která zapadne a dál se nic nestane, tak že nakonec bylo splněno,“ uvedla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka je potřeba připomínat Píkův odkaz nejen stávající generaci, ale i generacím příštím. 

Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině na Opavsku. Svoji vojenskou kariéru započal v Opavě, kde byl odveden k patnáctému zeměbraneckému pluku. Později byl odvelen jako četař aspirant na ruskou frontu, kde se nechal zajmout a poté vstoupil do československých legií. Zúčastnil se bitev u Bachmače a u Tvorova. Krátce poté se dostal do Francie, kde se formovala další jednotka československých legií. Bojoval v Alsasku, v Champagni a v Argonách. 

Po válce byl Píka vyslán do vojenské pěchotní školy v St. Cyru ve Francii. Ve dvacátých letech působil jako kapitán a instruktor vojenské akademie v Hranicích. V roce 1932 byl jmenován vojenským atašé v Rumunsku a Turecku a v následujících letech byl jedním z nejlepších vojenských zpravodajů a diplomatů. Po okupaci Československa Německem spolupracoval s ilegálními odbojovými organizacemi Obrana národa a DORA. V roce 1939 odešel ze země a z pověření exilového prezidenta Edvarda Beneše organizoval jako zpravodajský důstojník na Balkáně přechody československých vojáků do emigrace. 

Prosazoval politiku londýnské exilové vlády

Ve čtyřicátých letech se Píka stal náčelníkem československé vojenské mise v Sovětském svazu. Důsledně prosazoval politiku londýnské exilové vlády. Po válce byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu československé armády. V roce 1946 se jako člen československé delegace zúčastnil mírové konference v Paříži. 

Po únoru 1948 se ale stal Píka nepohodlným, a tak ho komunistický režim ve vykonstruovaném procesu obvinil z vlastizrady a odsoudil k trestu smrti. 21. června 1949 byl Píka popraven v plzeňské věznici na Borech. 

O Píkově životě se veřejnost dozvěděla až po sametové revoluci - přestože ho režim ještě v roce 1968 plně rehabilitoval, odmítl však uznat jeho zásluhy. Teprve v roce 1991 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války, byl mu odhalen památník v Plzni i v rodné Štítině a bylo po něm pojmenováno i středisko české armády v Opavě.