Vykonatelnost rozsudku neodložil soud jen ČSSD, rozhoduje tak často

Odklad vykonatelnosti rozsudku, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ve sporu advokáta Zdeňka Altnera v ČSSD, je podle statistiky soudu častý. V posledních letech podobně rozhodl více než v padesáti případech a v řadě dalších kauz odložil právní moc předchozího rozhodnutí.

Od roku 2013 do poloviny letošního června odložil Nejvyšší soud vykonatelnost v 56 případech a čtyřiadvacetkrát odložil právní moc rozhodnutí odvolacího soudu. Statistiku zveřejnil NS na žádost ČTK. Nevyplývá z ní však, nakolik jsou žadatelé úspěšní, protože NS neeviduje celkový počet žádostí. „Nelze proto vypočítat 'procentuální úspěšnost' žadatelů o odklad,“ podotkl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Nejvyšší soud může o odkladu vykonatelnosti nebo právní moci předchozího verdiktu rozhodnout na žádost účastníka sporu, který podává dovolání, ale i z vlastní iniciativy. Senáty NS podle Tomíčka nejprve předběžně prostudují spis. Pokud je v něm žádost o odklad vykonatelnosti rozsudku, kterého se dovolání týká, soudci buď konstatují, že nehrozí žádná újma, anebo se návrhem zabývají přednostně.

V konkrétním případě sporu Zdeňka Altnera s ČSSD konstatoval Nejvyšší soud, že by ČSSD skutečně mohla vzniknout vážná újma, pokud by k odkladu nepřistoupil. Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze, který rozhodoval o nároku starém šestnáct let, má sociálně demokratická strana zaplatit 337 milionů. Jde o odměnu, kterou si advokát nárokuje za úspěšné zastupování strany ve sporu o Lidový dům, plus smluvní penále za šestnáct let.

I když bylo rozhodnutí městského soudu pravomocné, ČSSD nezaplatila se zdůvodněním, že kdyby u NS uspěla, už by peníze nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili. Konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu zřejmě nebude ještě několik měsíců. V průměru vyřizuje dovolání během necelých 200 dnů, tedy více než půl roku. ČSSD podala to své ve druhé polovině dubna. NS by tedy mohl rozhodnout v září nebo říjnu.