Starosta Chrastavy ostře kritizoval zrušení ústavu. Valachová za rozhodnutím stojí

Výchovný ústav v Chrastavě tématem Událostí (zdroj: ČT24)

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) navštívila výchovný ústav v Chrastavě, který k 1. září kvůli problémům zrušila. Mluvila s jeho pracovníky a důvěrně i s některými dětmi. Ty podle ní nenesou dobře, že jsou představovány jako vrazi nebo devianti. Valachová přišla i na jednání zastupitelstva, které se kvůli situaci ústavu mimořádně sešlo. Starosta Michael Canov zde zrušení ústavu ostře kritizoval. Odmítl také, že by docházelo k porušování práv dětí.

Lidé v Chrastavě se bojí, že po zmírnění podmínek v ústavu dojde ke snížení bezpečnosti. Starosta Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) proto svolal mimořádné zastupitelstvo. Hned v úvodu zopakoval, že se v ústavu rozhodně práva dětí neporušují. Vyvrátil také informace, že by se chlapcům za provinění stříhaly vlasy a podobně. Během několika týdnů se podle něj zničilo vše, co se v Chrastavě pracně budovalo půl století.

Valachová, která se jednání zúčastnila, ale trvá na tom, že v ústavu docházelo k nepřijatelnému zacházení s jeho chovanci a k porušování zákona. Za nejzásadnější pochybení považuje to, že dětem byl styk s rodiči umožněn jen za odměnu a že chovanci museli platit za telefonování a praní vlastního prádla. Její slova ale provázely nesouhlasné reakce místních, mezi nimiž byli i zaměstnanci ústavu.

(Ministerstvo) dehonestovalo a zničilo práci generace pedagogických a nepedagogických pracovníků chrastavského ústavu a nesmazatelně se tak zapsalo černým písmem i do dějin města.
Michael Canov
starosta Chrastavy (Starostové pro Liberecký kraj)

Na konci května přinesla ministerská kontrola zjištění, že v ústavu došlo k porušování dětských práv. Hochům se za provinění měly stříhat vlasy a rozpory budil i bodový systém – provinění ovlivňovalo možnost vycházek, setkávání s příbuznými nebo přidání v jídelně. Ředitelka ústavu Markéta Sochorová následně rezignovala, pochybení ale odmítala.

Změny režimu, které po rezignaci Sochorové začala provádět prozatímní ředitelka (a dlouholetá šéfka výchovného ústavu v Brně) Soňa Cpinová, ale vyvolaly u místních lidí obavy, jaké důsledky uvolněná pravidla přinesou. Z oken se například měly odstranit mříže

Valachová se minulý týden rozhodla vyhrocenou situaci vyřešit zrušením ústavu. V úterý po návštěvě Chrastavy uvedla, že ji k tomu vedle zjištění ministerstva vedly i častá tvrzení proti tvrzení a absolutní nespolupráce uvnitř výchovného ústavu. Jedenáct dětí starších patnácti let se tak od 1. září přesune do jiného zařízení. Sedm se vrátí domů. V Chrastavě zůstane jen dětský domov se školou s kapacitou 16 dětí. 

„Dětský domov se školou je krycí název pro výchovný ústav pro děti do patnácti let. I tam mohou být jedinci, kteří mohou být svému okolí nebezpeční,“ oponuje starosta. Pokud podle něj navíc bude v ústavu panovat chaos jako nyní, byl by nejraději, kdyby se zrušil. „Buď, ať se ústav vede pořádně, nebo zrušit úplně,“ řekl v pořadu Devadesátka.  

Starosta: Pokud bude v dětském domově chaos, raději ho zrušte také (zdroj: ČT24)

Zastupitelstvo proto požaduje, aby v dětském domově se školou byl režim minimalizující ohrožení občanů a majetku. Jinak ho ve městě nechtějí. Nový ředitel by měl vzejít z výběrového řízení. V komisi, která ho bude vybírat, bude i starosta Chrastavy. Valachová doufá, že nové vedení situaci uklidní a přinese i nový start. 

Současná kapacita výchovného ústavu je 36 dětí. Ještě před dvěma týdny byla skoro polovina z nich na útěku. Všichni jsou v ústavu na základě rozhodnutí soudu. Jsou mezi nimi chlapci s poruchami chování, záškoláci, ti, co experimentovali s drogami, ale i chlapci, co mají za sebou krádeže nebo loupežné přepadení. 

Podle psychopatologa Andreje Drbohlava bylo zrušení ústavu chyba. „Je to případ naprostého systémového selhání. Určitým způsobem i nekompetentního, odborně-naivního přístupu k resocializační péči,“ řekl v pořadu Devadesátka.

  • Problematickým dětem se v Česku věnuje téměř 70 zařízení. Základ tvoří diagnostické ústavy, které přijímají děti z terénu a rozhodují, co s nimi dál. Je jich 13 a mají 504 míst. Na jeden tak v průměru připadá 38 nezletilých.  
  • Děti se závažnějšími poruchami chování se následně přemísťují do dětského domova, jehož součástí je škola. K dispozici je 28 domovů, ve kterých momentálně pobývá 959 chovanců. 
  • Pokud vážné problémy pokračují i po 15. narozeninách, obvykle přichází na řadu výchovný ústav. Stát jich spravuje dohromady rovněž 28. Obsazeno je 1237 lůžek.

Psychologové ale většinou považují za příznivější, když problémové dítě do ústavního systému vůbec nepůjde. Proto apelují nejvíc na rodiče, ale i učitele, aby nepřehlíželi už drobnější výkyvy v chování a kázni a obrátili se na ně včas.

Děti z ústavů volají kvůli šikaně na Linku bezpečí

Dětem pomáhá například organizace Dům tří přání. Ročně se stará až o dvě stě rodin. Právě v rodinách podle socioterapeutky Radky Košňarové většina problémů začíná. V organizaci řeší lehčí případy, ale i chudobu, násilí nebo zanedbávání dětí. Mají zde i krizové centrum, kde dítě může být na přechodnou dobu ubytované. Jde o jednu z posledních možností, aby mladiství nekončili zbytečně v ústavním zařízení.

Děti s kázeňskými problémy mnohdy volají i na Linku bezpečí. Až stovka ročně se na ni obrací právě přímo z diagnostických ústavů. „Gró problému je, že jsou v ústavech, odkud volají, nějakým způsobem šikanované. Volají v situaci, kdy chtějí pomoc a zvažují útěk, nebo už dokonce na útěku jsou,“ uvedla psycholožka linky Lucie Bukovská.