Starosta Chrastavy ostře kritizoval zrušení ústavu. Valachová za rozhodnutím stojí

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) navštívila výchovný ústav v Chrastavě, který k 1. září kvůli problémům zrušila. Mluvila s jeho pracovníky a důvěrně i s některými dětmi. Ty podle ní nenesou dobře, že jsou představovány jako vrazi nebo devianti. Valachová přišla i na jednání zastupitelstva, které se kvůli situaci ústavu mimořádně sešlo. Starosta Michael Canov zde zrušení ústavu ostře kritizoval. Odmítl také, že by docházelo k porušování práv dětí. 

Video Události
video

Výchovný ústav v Chrastavě tématem Událostí

Lidé v Chrastavě se bojí, že po zmírnění podmínek v ústavu dojde ke snížení bezpečnosti. Starosta Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) proto svolal mimořádné zastupitelstvo. Hned v úvodu zopakoval, že se v ústavu rozhodně práva dětí neporušují. Vyvrátil také informace, že by se chlapcům za provinění stříhaly vlasy a podobně. Během několika týdnů se podle něj zničilo vše, co se v Chrastavě pracně budovalo půl století.

Valachová, která se jednání zúčastnila, ale trvá na tom, že v ústavu docházelo k nepřijatelnému zacházení s jeho chovanci a k porušování zákona. Za nejzásadnější pochybení považuje to, že dětem byl styk s rodiči umožněn jen za odměnu a že chovanci museli platit za telefonování a praní vlastního prádla. Její slova ale provázely nesouhlasné reakce místních, mezi nimiž byli i zaměstnanci ústavu.

Michael Canov

Michael Canov

starosta Chrastavy (Starostové pro Liberecký kraj)

„(Ministerstvo) dehonestovalo a zničilo práci generace pedagogických a nepedagogických pracovníků chrastavského ústavu a nesmazatelně se tak zapsalo černým písmem i do dějin města.“

Michael Canov

starosta Chrastavy (Starostové pro Liberecký kraj)

Na konci května přinesla ministerská kontrola zjištění, že v ústavu došlo k porušování dětských práv. Hochům se za provinění měly stříhat vlasy a rozpory budil i bodový systém – provinění ovlivňovalo možnost vycházek, setkávání s příbuznými nebo přidání v jídelně. Ředitelka ústavu Markéta Sochorová následně rezignovala, pochybení ale odmítala.

Změny režimu, které po rezignaci Sochorové začala provádět prozatímní ředitelka (a dlouholetá šéfka výchovného ústavu v Brně) Soňa Cpinová, ale vyvolaly u místních lidí obavy, jaké důsledky uvolněná pravidla přinesou. Z oken se například měly odstranit mříže

Valachová se minulý týden rozhodla vyhrocenou situaci vyřešit zrušením ústavu. V úterý po návštěvě Chrastavy uvedla, že ji k tomu vedle zjištění ministerstva vedly i častá tvrzení proti tvrzení a absolutní nespolupráce uvnitř výchovného ústavu. Jedenáct dětí starších patnácti let se tak od 1. září přesune do jiného zařízení. Sedm se vrátí domů. V Chrastavě zůstane jen dětský domov se školou s kapacitou 16 dětí. 

„Dětský domov se školou je krycí název pro výchovný ústav pro děti do patnácti let. I tam mohou být jedinci, kteří mohou být svému okolí nebezpeční,“ oponuje starosta. Pokud podle něj navíc bude v ústavu panovat chaos jako nyní, byl by nejraději, kdyby se zrušil. „Buď, ať se ústav vede pořádně, nebo zrušit úplně,“ řekl v pořadu Devadesátka.  

Video 90’ ČT24 - Fungování výchovných ústavů
video

Starosta: Pokud bude v dětském domově chaos, raději ho zrušte také

Zastupitelstvo proto požaduje, aby v dětském domově se školou byl režim minimalizující ohrožení občanů a majetku. Jinak ho ve městě nechtějí. Nový ředitel by měl vzejít z výběrového řízení. V komisi, která ho bude vybírat, bude i starosta Chrastavy. Valachová doufá, že nové vedení situaci uklidní a přinese i nový start. 

Současná kapacita výchovného ústavu je 36 dětí. Ještě před dvěma týdny byla skoro polovina z nich na útěku. Všichni jsou v ústavu na základě rozhodnutí soudu. Jsou mezi nimi chlapci s poruchami chování, záškoláci, ti, co experimentovali s drogami, ale i chlapci, co mají za sebou krádeže nebo loupežné přepadení. 

Podle psychopatologa Andreje Drbohlava bylo zrušení ústavu chyba. „Je to případ naprostého systémového selhání. Určitým způsobem i nekompetentního, odborně-naivního přístupu k resocializační péči,“ řekl v pořadu Devadesátka.

Psychologové ale většinou považují za příznivější, když problémové dítě do ústavního systému vůbec nepůjde. Proto apelují nejvíc na rodiče, ale i učitele, aby nepřehlíželi už drobnější výkyvy v chování a kázni a obrátili se na ně včas.

Děti z ústavů volají kvůli šikaně na Linku bezpečí

Dětem pomáhá například organizace Dům tří přání. Ročně se stará až o dvě stě rodin. Právě v rodinách podle socioterapeutky Radky Košňarové většina problémů začíná. V organizaci řeší lehčí případy, ale i chudobu, násilí nebo zanedbávání dětí. Mají zde i krizové centrum, kde dítě může být na přechodnou dobu ubytované. Jde o jednu z posledních možností, aby mladiství nekončili zbytečně v ústavním zařízení.

Děti s kázeňskými problémy mnohdy volají i na Linku bezpečí. Až stovka ročně se na ni obrací právě přímo z diagnostických ústavů. „Gró problému je, že jsou v ústavech, odkud volají, nějakým způsobem šikanované. Volají v situaci, kdy chtějí pomoc a zvažují útěk, nebo už dokonce na útěku jsou,“ uvedla psycholožka linky Lucie Bukovská.