Peníze na obědy pro chudé děti jsou, deset krajů je ale nechce

Praha bude od září přispívat na školní obědy chudým dětem. V září to také budou shodou okolností přesně tři roky, co Česká televize v pořadu 168 hodin upozornila na hladové děti. Dnes už jich díky státu, obcím nebo neziskovým organizacím chodí na oběd tisíce. Pomoc se ale stále nedostává všem, i když ministerstvo práce sehnalo peníze. Deset krajů se do programu nepřihlásilo. Argumentují například tím, že rodiny už dávky dostávají. Ministerstvo ale zaznamenalo i jiný důvod – podpora dětí etnické menšiny.

Téma hladových dětí rozpoutal v září 2013 příběh matky tří synů Heleny Houdkové. Odložila tehdy ostych vystoupit v televizi a před kamerou promluvila o tom, jak synům na dlouhé čtyři roky nahradily teplé obědy rohlíky.

Diváky její osud oslovil a uspořádali pro ni sbírku, odrazila se ode dna a zvedla téma, o kterém se řada rodičů stále stydí mluvit. Ukázalo se přitom, že jde o celoplošný problém. Od té doby se do pomoci zapojila ministerstva, neziskovky, některé kraje i obce.

Dlouhodobě platí díky dárcům obědy dětem po celé republice organizace Women for Women. „V tomto školním roce jsme pomohli již takřka 3500 dětem z 664 základních škol,“ uvedla manažerka charitativních projektů Jana Skopová. Rodiče dávají s pomocí pouze souhlas, peníze na obědy putují přímo na účet školy.

Malý dar, ale velká pomoc

Do pomoci se zapojilo i ministerstvo školství, které na obědy pro chudé děti ročně vyčlenilo několik desítek milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak získalo z evropských fondů dokonce 400 milionů. Program je určený rodičům závislým na dávkách, kteří musí od úřadu práce získat potvrzení, že splňují podmínky. Dítěti pak oběd zaplatí přímo škola.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Hladové děti

Do pomoci ministerstva se nově zapojila i Praha. Čtyři miliony korun příští rok rozdělí sedmi stovkám dětí. „V Praze máme přes tři tisíce dětí v hmotné nouzi, takže je to jen necelá třetina z těch, které by to mohly využívat,“ upozornila radní Jana Ropková (ČSSD). Zatím se přihlásilo devět městských částí. Například Praha 7 se už do pomoci pustila sama. Vyhlásila veřejnou sbírku a od roku 2013 nashromáždila ve speciálním obědovém kontě přes sto tisíc korun.

Některé kraje nechtějí přispívat romským dětem

O peníze pro děti ze sociálně nejslabších rodin ale zatím vedle Prahy projevily zájem jen kraje Liberecký, Vysočina a Jihomoravský. Středočeský kraj se například do programu nepřihlásil, protože ho považuje za nadbytečný. „Jedním z argumentů proti bylo to, že sociálně slabé rodiny už dávky dostávají a tímto by došlo de facto k jejich zdvojení,“ odůvodnila stanovisko mluvčí krajského úřadu Michaela Drobná.

Podobně jako Středočeský kraj zareagovalo deset krajů ze čtrnácti. Ministerstvo prý ale zaznamenalo i jiný důvod neochoty zapojit se do programu – podpora dětí etnické menšiny. „Děti se narodily v romských rodinách a dnes neobědvají. Myslíme si, že by bylo v pořádku peníze nasměrovat i do těchto rodin. Slyšeli jsme ale z některých krajů, že to pro ně není zajímavá cílová skupina,“ řekl České televizi náměstek ministryně práce Martin Kučera.

Rodiče se stále stydí o pomoc požádat

I když se o obědech pro chudé děti mluví tři roky, rodiče se také stále stydí o pomoc požádat. „Žádný z rodičů se sám nenahlásí. Děti jsou detekovány od učitelů a od nás,“ potvrzuje vedoucí školní jídelny ZŠ Mikulova z Prahy 4 Helena Trojanová.

Ideální oběd podle Státního zdravotního ústavu
Zdroj: ČT24

Rodin, kterým po zaplacení nájmu a poplatků zbyde na měsíc jen několik stokorun a nemají tak na zaplacení obědů pro děti, žije přitom v Česku až na sto tisíc. Jeden školní oběd nepřekročí částku třicet korun. Je to malý dar, ale velká pomoc.

Děti už nespí na lavicích a necítí se odstrčené

Pro mnoho dětí jde totiž o jediné teplé jídlo za celý den. I zdánlivě obyčejný teplý oběd navíc dokáže změnit spoustu věcí. „Děti už nespí na lavicích, už nezlobí. Necítí se odstrčené, protože tam byly až takové situace, že děti šly do jídelny a ony čekaly v šatně a byly odstrčeny od kolektivu,“ říká autorka průlomové reportáže z roku 2013 Lea Surovcová.