Senátoři podali ústavní stížnost. Vadí jim povinnost řetězců dát část jídla potřebným

Ústavní soud přezkoumá povinnost velkých řetězců dávat část nevyužitého jídla do potravinových bank. Zrušení ustanovení příslušného zákona požaduje skupina pětadvaceti senátorů v čele s Ivem Valentou. Povinnost považují za zásah do vlastnických práv, vadí jim i desetimilionová pokuta, kterou novela stanovuje.

Národní potravinová sbírka
Zdroj: ČTK Autor: Radek Petrášek

Povinnost se má dotknout prodejen s plochou nad 400 metrů. Týká se potravin, které nesplňují některé požadavky, ale nejsou zdraví nebezpečné, například mají deformovaný obal nebo špatné označení.

Podle novely mají takové potraviny dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu. Zákon ale podle senátorského návrhu v podstatě zavádí nucenou účast na charitě.

„Sice může být motivován dobrým úmyslem, ale platí, že cesta do pekla může být dlážděna dobrými úmysly. Charita je dobrovolná, a tím se radikálně odlišuje od vrchnostensky vymáhaných daní,“ stojí v návrhu, který pro senátory připravoval advokát Zdeněk Koudelka, exposlanec ČSSD a bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně.

Senátoři návrh přirovnávají ke kolektivizaci

Návrh dává příklady z totalitní minulosti. Novou povinnost přirovnává k nuceným darům či nevýhodným odkupům majetku při nacistické arizaci židovského majetku nebo komunistické kolektivizaci venkova.

Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky státu na konkrétní a relativně malou skupinu lidí - potravinářské podnikatele. „Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze,“ napsali senátoři.

Novelu letos schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům nové úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s tím, že ročně je v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana.