V Řitce u Prahy vzniká speciální výcvikové centrum pro obranu před kybernetickými útoky na strategické objekty. Jako jediná instituce svého druhu v Evropě dokáže virtuální napadení klíčových cílů simulovat, a trénuje tak i jejich potenciální obránce.
První v Evropě. U Prahy vzniká centrum obrany před kyberútoky
UDÁLOSTI: V Česku vzniká výcvikové centrum obrany před kyber-útoky (zdroj: ČT24)
Počítačové útoky se ve světě dějí prakticky neustále; české Národní centrum kybernetické bezpečnosti v loňském roce evidovalo šest set bezpečnostních incidentů a přes dva tisíce dalších objevili experti sami. Kybernetickou bezpečnost navíc ohrožují jak kriminální skupiny nebo hackeři, tak i nepřátelští špioni.
Severokorejští hackeři se v tomto týdnu nabourali do 140 tisíc počítačů v Jižní Koreji, loni v prosinci kybernetický atak malwaru, známého jako black energy, během několika minut vyřadil z provozu část ukrajinské energetické soustavy, a bez proudu se ocitlo 700 tisíc lidí. Ke zřejmě největšímu pirátskému útoku došlo před dvěma lety, kdy se hackeři dostali k informacím o více než 150 milionech účtů americké banky JP Morgan.
A protože je stále více českých systémů a lidských činností plně závislých na počítačích a internetu, svět sítí může být využitý také pro vedení boje; moderní teorie války ostatně považují kybernetický prostor za pátou dimenzi bitevního pole – vedle země, vzduchu, vody a vesmíru.
Česky a progresivně: CyberGym
Česko se v rámci evropské osmadvacítky snaží v této oblasti profilovat jako progresivní stát. Už v březnu předseda vlády Bohuslav Sobotka poznamenal, že Praha patří v obraně kybernetického prostoru mezi nejaktivnější členy celého společenství. Usiluje o vznik skupiny států, které budou spolupracovat v oblasti počítačových útoků (dohodu o sdílení citlivých informací má už třeba s Izraelem) a nyní podniká další krok k lepšímu zajištění kybernetického bezpečí: v Řitce u Prahy vzniká unikátní tréninkové centrum CyberGym Europe.
Na kybernetické útoky se v testovacím středisku připravují týmy kybernetických obránců, kteří cvičí obranu před útoky, které by se například snažily odstavit jednu z turbín jaderné elektrárny.
„Každý hacker uvažuje jinak, motivují ho jiné věci, někoho zisk, někoho škoda, kterou způsobí,“ říká vedoucí obranného týmu, který v tréninkovém centru pracuje už dvanáct měsíců. „Obránce musí pochopit uvažování hackera, vidět věci z mnoha úhlů a rychle reagovat.“
Miliardové ztráty
Začínáme se řadit k nejaktivnějším státům v Evropské unii a NATO, které se otázkou kybernetické bezpečnosti zabývají.
Perspektivu, kdy se kyberprostor v budoucnu stane jednou z přirozených sfér válečného boje, potvrzuje i generální ředitel tréninkového centra Tomáš Přibyl: „Útoky mohou být financovány vládami, státy, může za nimi stát armáda. Peníze, které do nich jdou, jsou obrovské.“
Nebezpečí je přitom hned dvojí: předně se jedná o chaos, který může kybernetický útok způsobit, v druhé řadě pak také o hmotné ztráty. Již nyní způsobují útoky počítačových pirátů světovému hospodářství velké ztráty. Podle studie společnosti Grant Thornton šlo jen v loňském roce v rámci Evropské unie o dvaašedesát, v Severní Americe jedenašedesát a v Asii a Tichomoří dokonce 88 miliard amerických dolarů.
O ochranu kyberprostoru se v České republice starají společně Národní bezpečnostní úřad a Vojenské zpravodajství. První zmíněná instituce zajišťuje pasivní obranu, pokud se útočník pokusí překážky překonat, je třeba ho identifikovat a zneškodnit, což je úkolem aktivní ochrany řízené vojenskou rozvědkou. Vztahuje se například na vojenské objekty, nemocnice, elektrárny a energetické sítě. Ministerstvo obrany před rokem uvedlo, že na obranu před kyberútoky ročně investuje 500 milionů korun.
Kybernetická bezpečnost