Silničáři přípravu D8 podcenili, proto je dražší a dosud nedokončená, tvrdí kontrola

Podceněná příprava je podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jednou z hlavních příčin letitého zpoždění dostavby dálnice D8 přes České středohoří. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) navíc kontrolory neujistilo, že bude zprovoznění stavby znamenat tečku za všemi problémy. Neupřesnilo totiž, jak reagovalo na sesuv půdy, který je v současnosti jednou z největších překážek otevření dálnice, a zda se nemůže opakovat.

Sesuv půdy na D8
Zdroj: ČTK Autor: Libor Zavoral

Téměř deset let již zeje „díra“ mezi dvěma zcela dokončenými částmi dálnice D8. Po ní se řidiči dostanou z Prahy za Lovosice, pak ale musí pokračovat po klasické silnici první třídy. Dálnice znovu začíná až u Řehlovic. Stavbu v chybějícím úseku přitom chtěli mít silničáři hotovou již v roce 2000, později ministerstvo dopravy stanovilo termín 2002. Původní odhady také hovořily o zlomku současné ceny 14 miliard korun. 

 

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu má zpoždění a prodražení několik příčin, za zásadní považuje podcenění příprav stavby. „Nedostatečnou přípravu ilustruje několikanásobný růst jednotkových cen dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. V roce 2004 ministerstvo ve své dokumentaci odhadlo, že jeden kilometr bez mostů a tunelů vyjde zhruba na 120 milionů korun, v roce 2008 už tuto cenu přehodnotilo na 345 milionů korun,“ poukázali kontroloři.

Dostavbu zdržel sedmiletý spor o trasu dálnice 

Za zpoždění ale nemohou výhradně silničáři. Závěrečná zpráva NKÚ připomněla také sedmiletý soudní spor s ekology z Dětí Země, který se týkal trasy dálnice. Krajský soud nakonec zrušil územní rozhodnutí, když se ukázalo, že správní úřad ztratil podstatnou část potřebného spisu.

Kvůli nedostatkům v přípravě stavby dálnice, na které kontroloři upozornili, doporučili ministerstvu dopravy „připravit návrh systémových opatření, která sníží riziko opakování nedostatků při přípravě a výstavbě“.

Sesuv se podle NKÚ může opakovat

Ke zdržení a zdražení podle kontroly přispěla také trasa dálnice přes nestabilní území. To naplno ukázal deštivý červen roku 2013, kdy se na část dálnice – tehdy již před dokončením – sesunul svah. Kontroloři přitom nejsou přesvědčeni, že se takový sesuv nemůže opakovat.

„Ředitelství silnic a dálnic ke kontrole nepředložilo dokumenty, z nichž by bylo zřejmé, nakolik se zabývalo opatřeními, která by snížila riziko ohrožení dálnice sesuvem,“ poukázal mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Kontroloři se podivili i nad tím, že přestože ŘSD a ministerstvo dopravy počítají se zprovozněním dálnice přes České středohoří koncem tohoto roku, nebyla na jeho počátku hotová ještě polovina stavebních objektů a na řadě z nich se ani nezačalo pracovat.

Tuto výtku však odmítl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Jde podle něj o drobné bezpečnostní a technické prvky, například dopravní značení. „Instalují se především do tunelů, a to na samý závěr celé stavby. Formálně jsou ale považovány za takzvané jednotlivé stavební objekty,“ přiblížil mluvčí Neřold.

Na D8 navazuje v Německu dálnice A17 

Dálnice D8 vede od Prahy k Lovosicím a po přerušení na nedokončených sedmnácti kilometrech pokračuje od Řehlovic okolo Ústí nad Labem na státní hranice. Na přechodu Breitenau-Krásný Les na ni navazuje německá spolková dálnice A17, která vede k Drážďanům.

První úsek D8 byl hotový v roce 1990, v roce 2001 již stála dálnice od Prahy až k Lovosicím a o pět let byla hotová i celá severní větev od Řehlovic na hranice.