„Přimlouváme se za to, aby školní jídelny začaly plnit výchovnou funkci,“ uvedla předsedkyně Asociace zřizovatelů školních jídelen Kateřina Cajthamlová. Děti se totiž podle ní sice ve škole učí, že mají jíst zdravě, v jídelnách ale mají nejraději omáčky s knedlíkem a sladká jídla. Školní oběd je přitom pro značnou část dětí jediným teplým jídlem za celý den.
Školní jídelny míří ke zdravějším pokrmům. Pro mnohé děti jsou jediným teplým jídlem
Průzkum mezi žáky základních škol navíc ukázal, že pro deset procent dětí je jediné jídlo studená večeře. Děti nesnídají, rodiče jim nepřipravují svačiny a školní obědy jim buď rodiče nezaplatí, nebo je děti nesnědí. „Školní stravování je potřeba stejně, jako bylo potřeba po válce, protože 10 % dětí ještě dnes hladoví,“ uvedla Cajthamlová.
Pražská radní Irena Ropková zároveň upozornila, že mnohé školy fungování jídelen upozaďují a zároveň zmizeli školní lékaři, s nimiž dříve jídelny spolupracovaly. Cajthamlová rovněž upozornila, že kuchařkám často chybí metodiky pro to, jak inovovat receptury, a nová jídla si tak pracovnice jídelen musí vytvářet dle vlastní fantazie.
Školní jídelny míří ke zdravějším jídlům (zdroj: ČT24)
Školní jídelny provází české děti už přes 70 let. Svou roli při vzniku prvních školních jídelen hrál nejen sociální aspekt, ale také snaha o zdravé stravování. Organizačně vznik školních jídelen řídilo ministerstvo školství a na školní stravování se vztahovaly různé normy. Na konci osmdesátých let bylo v Československu už víc než deset tisíc jídelen, ve kterých se stravovalo sto procent dětí mateřských škol a víc než 90 procent žáků základních škol.
Školy se musejí řídit takzvaným spotřebním košem, kde je stanovené, kolik masa, zeleniny, mléka nebo vajec musí děti celkem za měsíc dostat. Limituje je také cena. Dlouhodobě přetrvávají i oblíbená jídla školáků: rajská a ostatní omáčky nebo buchtičky s krémem.