Heydrichova smrt je opředena sítí teorií a domněnek

Praha – Okolo příčiny úmrtí zastupujícího říšského protektora vzniklo mnoho teorií. Dle první úmrtní zprávy zemřel Reinhard Heydrich na celkovou sepsi organismu v nemocnici Na Bulovce. Sám autor ale nakonec její závěr pozměnil a tvrdil, že se jednalo o anemický šok. Další teorie mluví o arteriální formě embolie, související s drobným poraněním plíce, které se mohlo u pacienta přehlédnout. Jedna z populárních teorií také tvrdí, že Heydricha zavraždil sám K. H. Frank, protože v něm viděl velkou konkurenci. Žádná z nich se nepotvrdila, historik Vojtěch Šustek teď ale v Ústředním státním archivu našel pitevní protokol Heydricha, o němž se vědci desetiletí domnívali, že se ztratil anebo byl záměrně zlikvidován. Mýty kolem Heydrichovy smrti jsou podle něj vyřešeny.

Ze zprávy o pitvě zastupujícího říšského protektora Heydricha provedené dne 4. června 1942 ve 12 hodin v městské nemocnici Bulovka vyplývá, že nečistota, kterou do těla vnesla plechová střepina ze sedadla Heydrichova auta, vyvolala sepsi. Chirurgové navíc vyjmuli zraněnému roztrženou slezinu, což jeho imunitu výrazně snížilo. Význam unikátního pitevního protokolu spočívá podle Šustka v tom, že se definitivně vyvrací zažitá tvrzení o podílu šéfa německé rozvědky admirála Wilhelma Canarise či druhého muže nacistického Německa Henricha Himmlera na Heydrichově smrti. Canaris či Himmler podle těchto spekulací nařídili lékařům, aby šéfa gestapa špatně léčili, čímž by se zbavili konkurenta v boji o moc.  

Z informací, které uvedl pořad České televize „Heydrich – konečné řešení: Souboj na Bulovce“, vyplývá, že u operace zastupujícího říšského protektora byly tři klíčové osoby. Profesor Walther Dick, přednosta chirurgie na Bulovce, profesor Josef Hohlbaum, přednosta německé univerzitní chirurgické kliniky na Karlově náměstí, a doktor Alois Honěk, chirurg narkotizér.

V době operace se celá nemocnice změnila v pevnost, okolí chirugického pavilonu bylo obklopeno jednotkami SS a nechyběla ani kulometná hnízda. Sám Heydrich ležel v kanceláři přednosty chirurgické kliniky, kterou nacisté předělali na nemocniční pokoj.

V pořadu je popsán celý průběh Heydrichovy operace, při které byla ve finální fázi odstraněna slezina. I přes operaci ale Heydrich zemřel, pitva jeho těla byla podle dokumentu provedena atypicky. Jednalo se totiž jen o částečnou pitvu, nepitvala se třeba hlava nebo krční orgány. Při pitvě se tedy nepodařilo najít zřetelnou příčinu smrti, pravděpodobně k ní proto došlo šokem, popisuje dokument ČT.

Někteří jsou přesvědčeni o Heydrichově otravě, jiní ji vyvracejí

Mikrobioložka Věra Fraňková z Ústavu pro lékařskou mikrobiologii a imunologii 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze ale uvedla, že sepse nebyla možná. Otrava botulotoxinem způsobem, že by tento jed vyprodukovaly bakterie údajně obsažené ve střepinách granátu, které Reinharda Heydricha zasáhly při pokusu o atentát, je podle ní zcela vyloučena. Na otravu tímto jedem mohl říšský protektor zemřít prý pouze tehdy, pokud ho snědl s potravou.

Jedy botulotoxiny jsou podle Fraňkové produktem anaerobních bakterií, což znamená, že kyslík je pro ně jedovatý. Množit se a produkovat botulotoxin mohou pouze v prostředí bez přístupu vzduchu. Jinak přežívají pouze ve formě spor. Ty se běžně dostávají do lidského organismu s potravou, otravu však způsobit nemohou, sdělila mikrobioložka. Zprávy o tomto způsobu použití granátu nemá ani zástupce ředitele Historického ústavu Armády ČR Jiří Dvořan. Podle jeho slov se však domněnky, že Heydrich nezemřel na přímé následky zranění střepinami, objevily již dávno.

Tělo Reinharda Heydricha převezli už druhý den po protektorově smrti z Bulovky na Pražský hrad, ulice tehdy lemovali příslušnící SS s pochodněmi.  Po celém protektorátu proběhla organizována smuteční shromáždění. Po pompézním pohřbu čekal Heydricha ještě jeden v Berlíně. V tu chvíli už měly Lidice za sebou první zatýkání a do úplné likvidace jim zbývalo šest dní.