Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nachystal v Národním zemědělském muzeu výstavu s názvem Rozkulačeno!. Mapuje osudy zemědělců v minulém století. Nacistické a komunistické represe je připravily téměř o veškerý majetek, někteří rolníci skončili po vykonstruovaných procesech ve vězení.
Rozkulačeno! ÚSTR připravil výstavu o utrpení českých sedláků
Národní zemědělské muzeum představuje osudy sedláků v minulém století (zdroj: ČT24)
Multimediální výstava s podtitulem Půlstoletí perzekuce selského stavu chce zodpovědět, proč a jak usilovaly nacistická a komunistická diktatura v Československu o zničení sedláků. Kromě vystavených předmětů, textů a fotografií expozice nabízí i dobové nahrávky a filmy.
Českoslovenští sedláci prožili značnou část 20. století útrpně. Během okupace byly odvody Říši tak vysoké, že jim často vůbec nic nezbylo. Mnozí přišli o střechu nad hlavou. Rolníci získali svůj majetek zpět až po skončení války. Ne na dlouho. „V roce 1948 přede žněmi to bylo sebráno, i když Gottwald, který byl předsedou vlády, vykládal, že se žádná JZD ani kolchozy dělat nebudou,“ vzpomíná pamětník Miroslav Vodňanský.
Zootechnik instruuje družstevnice v JZD Olešník o dojení krav masáží vemene
Komunistická strana chtěla venkovské autority zbavit moci a upevnit si tak svou pozici. „Ministerstvo národní bezpečnosti skrze svůj vězeňský odbor vytipovalo v souladu s regionálními funkcionáři příslušnou rodinu, která byla v rámci prosazení kolektivizace odsouzena,“ popisuje historik ÚSTR Jiří Urban.
Lidé si jako supové rozebrali majetek vypuzené rodiny
Odsouzená rodina si ze svého statku mohla odvézt jen to nejnutnější. „Každý, kdo chtěl, mohl přijít a dostal, co chtěl. Někdo chtěl koně, někdo dva hektary, někdo pět hektarů- rozdělili to tak, že večer nezbylo nic,“ vzpomíná pamětník Miroslav Vodňanský.
„Zášť a závist lidí, kteří se o vypuzení selské rodiny z obce zasazovali, šla až tak daleko, že v momentě, kdy k vystěhování došlo, si jak supi rozebírali, co po hospodáři a jeho rodině zbylo,“ potvrzuje jeho slova historik Urban.
Podobný osud postihnul například rodinu Václava Švédy. Ten se proti komunistické moci rozhodl bojovat a stal se jedním z členů skupiny bratří Mašínů. Společně s nimi se pokusil utéct do Východního Německa. Neúspěšně. Byl postřelen a 16 měsíců strávil ve vazbě. Pak ho odsoudili k trestu smrti.
Svůj majetek získali českoslovenští sedláci zpět až po roce 1989. Více než čtyřicetiletá vláda komunismu ho ale významně poznamenala. Vztah Čechů k půdě je podle historiků ÚSTRu násilím v době kolektivizace dodnes neblaze poznamenán.