Stovky větroňů typu Blaník zamíří díky přestavbě znovu na oblohu

Už více než pět let stojí stovky legendárních větroňů typu Blaník odstavené v hangárech napříč republikou. Nesmějí totiž létat kvůli obavám o pevnost jejich konstrukce. Úřady sice nyní schválily jejich přestavbu, není ale jasné, kolik původních majitelů na ni bude mít peníze.

Video Události
video

Události: Přestavba větroňů Blaník

Jedním z aeroklubů, který musel větroně Blaník nechat v hangáru, je ten v Příbrami. Jejich nucená odstávka trvá přesně pět a tři čtvrtě roku. Důvodem je tragická nehoda v jižním Rakousku z června 2010, kdy se jednomu Blaníku při akrobacii utrhlo křídlo.

V důsledku toho úřady všem ostatním strojům zakázaly létat. Podle zastánců Blaníků nebyl větroň stavěný na tak dlouhou a náročnou akrobacii. Podle nařízení je nicméně nezbytné konstrukci tohoto typu zesílit.

Nehoda Blaníku v jižním Rakousku v červnu 2010
Zdroj: ČT24

Konkrétní řešení přestavby větroně se našlo až nyní. „Na trupu se musí provést výměna hlavní šesté přepážky a výměna hlavního spodního závěsu křídla, protože to jsou kritické strukturální díly, které mají největší vliv na životnost,“ přibližuje jednatel firmy Blanik Aircraft CZ Václav Křížek. Přestavba jednoho kluzáku trvá zhruba dva měsíce. 

Zákaz létání podle Úřadu pro civilní letectví postihl jen v Česku 244 Blaníků. Opravami jich zatím prošlo jedenáct a další objednávky se u výrobce hromadí. Cena opravy činí asi 400 tisíc korun. „Když se to pak přepočítá, tak zhruba vychází na investici 200 korun na jednu letovou hodinu. A zájem je relativně veliký,“ dodává Křížek.

Jenže ne všichni majitelé na opravu budou mít peníze a jiným se to zase nevyplatí, protože už má větroň nalétáno příliš mnoho. „Pokud bychom počítali, že oprava bude stát 400 až 500 tisíc, tak jen letovou hodinu to prodraží o tisíc korun, což je v aeroklubu prostě nemyslitelné,“ dodává předseda Aeroklubu Příbram Petr Šefr.

Ve šrotu ale větroně neskončí, výrobce je chce kompletně repasovat a prodat dál. Zájem totiž je pořád z celého světa – cvičí se na nich třeba piloti americké armády a to samé by znovu chtěl i nespočet českých i zahraničních amatérů.