Zájem o korunovační klenoty tradičně velký – vystaveny budou 14 dní

Stovky lidí stály od brzkého rána ve frontě v areálu Pražského hradu, aby si mohly prohlédnout české korunovační klenoty. Vladislavský sál, kde jsou vystaveny, byl pro veřejnost otevřen od 9:00 do 17:00 a průměrná doba čekání ve frontě byla dopoledne asi tři hodiny, odpoledne už ale lidé čekali jen asi hodinu. Celkem vidělo klenoty během prvního dne výstavy asi 2500 lidí. Svatováclavská koruna, královské žezlo a jablko jsou zdarma k vidění při příležitosti oslav 700. výročí narození Karla IV., vystaveny budou  14 dní.

Fronta na korunovační klenoty
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Korunovační klenoty se vystavují pouze při zvláštních příležitostech, například při volbě prezidenta. Naposledy si je veřejnost mohla prohlédnout před třemi lety, když se stal novou hlavou státu Miloš Zeman.

Pro účely oslavy výročí narození Karla IV. byly z Korunní komory v kapli svatého Václava vyneseny ve čtvrtek. Na Pražském hradě se kvůli tomu sešli držitelé sedmi klíčů, jimiž se odemykají dveře do komory i do trezoru, v němž jsou klenoty symbolizující českou státnost uloženy.

Na návštěvníky čeká bezpečnostní prohlídka

V neděli se fronta zájemců vinula od Starých zámeckých schodů ke vstupu do jižních zahrad Pražského hradu, kam lidi postupně pouštěli vojáci. Další zástup pak vznikal pod Býčími schody, které vedou do Vladislavského sálu. Před vstupem na výstavu čeká návštěvníky bezpečnostní prohlídka, při níž musejí odložit batohy a projít rámem na detekci kovů.

V sále jsou klenoty vystaveny v Gočárově vitríně, která byla zhotovena v roce 1929. Přímo u ní stojí dva příslušníci Hradní stráže. V sále jsou ale i další členové hradní policie, vojáci i zaměstnanci hradní správy. Dohlíží například na to, aby se návštěvníci nepohybovali mimo prostor vyznačený po obvodu sálu šedivými koberci.

Video Události
video

Paradoxně nejméně času strávili návštěvníci u samotných klenotů

Omezení pohybu lidí v místnosti je podle Davida Šebka z tiskového odboru prezidentské kanceláře nutné kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby pohyb návštěvníků neměnil klima v místnosti. „Kolegové památkáři také nechali zastínit jižní okna, aby zabránili prudkému nárůstu teploty, což by mohlo klenotům škodit,“ dodal Šebek.

Korunovační klenoty jsou symbolem české státnosti. Sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky.

Svatováclavská koruna

Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je vyrobena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu.

Koruna má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí.

Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů, jeden rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.

Žezlo

Královské žezlo pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Na délku měří 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.

Královské žezlo
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Jablko

Královské jablko pochází také z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida.

K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.

Královské jablko
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl

Korunovační plášť

Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836. 

Korunovační plášť
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (korunovační kříž) a obřadní meč (svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.