Rušení ministerstev se odkládá, vzniknou naopak úřady nové

zdroj: ČT24

Ilustrační foto

Ještě před dvěma měsíci hovořil premiér o přebujelé byrokracii a předesílal, že do konce roku navrhne v rámci vládních úspor zrušení tří ministerstev. "Pochybuji, že bychom měli už v roce 2013 o tři ministerstva méně," zní z úst vicepremiérky dnes. Právě Karolína Peake má rušení úřadů a redukci přebytečných úředníků na povel, ovšem tento úmysl shledává složitějším, než si ho Nečas představoval. Mimo jiné také proto, že ho připravují právě úředníci. "Zrušit úřad neznamená jen odšroubovat cedulku, ale právě zrušit náplň, kterou vykonává," dodává vicepremiérka.

Proti záměru rušit některý z resortů se staví ministr financí Miroslav  Kalousek (TOP 09) a shodu ve svém postoji nachází překvapivě u opoziční ČSSD. "Vždycky jsem byl zdrženlivý k tomu, aby se rušila konkrétní ministerstva, to jsem nikdy nenavrhoval. Ale zcela určitě se bude muset zrušit celá řada agend," dodává jedním dechem Kalousek. Lubomír Zaorálek za ČSSD souhlasí s potřebou efektivnější státní správy, její výkon označuje za "opravdu velmi slabý", toho se ale podle něj nedá docílit rušením ministerstev.

zdroj: ČT24

Karolína Peake

Úřadů přibude

Ovšem v hlavách některých politiků se naopak rodí myšlenky na úřady nové. Vláda třeba počítá se vznikem Národní rozpočtové rady, která by sice měla být součástí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), ročně ale spolkne 50 milionů. Další nový úřad pro veřejný dohled nad politickými stranami pak ročně přijde na 18 milionů. Vicepremiérka Peake však trvá na tom, že stát víc ušetří, než vydá za nové úřady, navíc zrušení tří ministerstev nemíní vzdát. "Návrh bude na stole nepochybně do konce roku, pak bude už jasno v tom, které ministerstvo začne pracovat na svém rozpuštění," řekla pro ČT.

Reportáž Olgy Málkové a Lukáše Dolanského

• Reportáž Olgy Málkové a Lukáše Dolanského
• Rozhovor s Monikou Šimůnkovou

Se samostatným ministerstvem pro lidská práva a menšiny, jehož obnovu žádají vládu romská sdružení v reakci na kauzu smyšleného útoku v Břeclavi, se rovněž nepočítá. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na žádosti reagoval vyjádřením, že Česká republika si ho v době škrtů nemůže dovolit. Podle jeho slov stačí, když má sféru na starosti silný úředník.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku