Karel IV. by si své výročí užíval, miloval slávu a pompu, říká historik

V Česku vrcholí oslavy 700. výročí narození Otce vlasti – českého krále a císaře římského Karla IV. Narodil se právě 14. května. Sobota nabízí nespočet příležitostí, jak si panovníka připomenout. V poledne se konala bohoslužba ve svatovítské katedrále, stovky lidí zamířily na Karlštejn a vpodvečer se uskutečnil na pražské Letné koncert Karel je King.

Mše k 700. výročí narození Karla IV. v katedrále svatého Víta
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

 

  

Při mši v zaplněné svatovítské katedrále na Pražském hradě byla vystavena svatováclavská koruna a obřadní svatováclavský meč. Bohoslužby se vedle českých politiků a vysokých církevních představitelů, zástupců univerzit, armády či samospráv zúčastnili také tři zástupci evropských panovnických rodů: lucemburský velkovévoda Jindřich I., monacký kníže Albert II. a lichtenštejnský dědičný princ Alois. Podle informací ČTK byl na mši také bavorský premiér Horst Seehofer.

Český prezident Miloš Zeman v krátkém proslovu označil Karla IV. za největší osobnost českých dějin. „Karel IV. se zasloužil o svoji i naši společnou vlast,“ řekl. Panovník podle něj učinil z Českého království na tehdejší poměry bohatou a prosperující zemi, sídlo kultury a vzdělanosti a dal českým zemím mezinárodní kredit. Karel IV. byl geniální architekt, či spíš urbanista, dodal. Zmínil také jeho rozšiřování zemí Koruny české spíš diplomacií než vojenskou aktivitou.

Video Události
video

Téma Událostí: 700 let Karla IV.

Téma Událostí: 700 let Karla IV.

Události: 700 let Karla IV.

Výročí 700 let od narození Karla IV.

Kardinál Dominik Duka, který mši sloužil, mluvil o spravedlivém uspořádání společnosti v době Karla IV., postaveném na spolupráci církve a státu. „Císař Karel se postaral i o vše, co bylo potřeba k úplné suverenitě Českého království,“ řekl Duka. Zmínil v této souvislosti založení univerzity, vznik pražského arcibiskupství a zhotovení svatováclavské koruny. V čele státu Karel IV. podle Duky vždy sloužil Bohu i člověku. Zlatá doba Karlovy vlády stála na spravedlivém uspořádání společnosti, v němž panovník a církev nesoupeřili, ale spolupracovali, řekl kardinál.

Svatováclavská koruna a další korunovační klenoty byly vyzvednuty z komory ve svatovítské katedrále ve čtvrtek. K výročí narození Karla IV. budou od neděle po dva týdny vystaveny ve Vladislavském sále. Klenoty se vystavují jen za zvláštních okolností, většinou při příležitosti volby českého prezidenta. Korunu uloženou pod skleněnou schrání přinesli do katedrály její Zlatou bránou příslušníci Hradní stráže.

Mše k 700. výročí narození Karla IV. v katedrále svatého Víta
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Přibližně polovina míst byla vyhrazena pro veřejnost. Přístup na Hrad i do katedrály byl ale kvůli zajištění bezpečnosti pod kontrolou policistů a vojáků. Před vstupem do areálu Pražského hradu museli návštěvníci projít bezpečnostním rámem a policisté kontrolovali také obsah zavazadel. Přes jednotlivá nádvoří pak lidé nemohli chodit volně, jak je obvyklé, ale pouze v prostoru vymezeném zátarasy.

Na Karlštejn dorazil Sobotka i Seehofer 

Slunečné sobotní počasí přilákalo na hrad Karlštejn na Berounsku davy lidí. Vedle cyklistů a výletníků, mezi nimiž převažovaly rodiny s dětmi, se na nádvoří odpoledne objevil předseda vlády Bohuslav Sobotka a bavorský premiér Horst Seehofer, který je právě v Česku na návštěvě.

Sobotka s rodinou dorazil na Karlštejn s předstihem, Seehofera pak na nádvoří přivítal kolem 15:00. Podle kastelána šlo o neformální návštěvu premiérů s manželkami a dětmi. Oba mají dnes také zahájit česko-bavorskou výstavu Císař Karel IV. 1316-2016 v pražské Valdštejnské jízdárně.

Karlštejn
Zdroj: ČTK
Autor: Ďuračková Barbora

Na Karlštejně připomíná českého krále a římského císaře nově výstava Karlštejnský poklad - kultura císařského dvora Karla IV. Unikátní expozice představuje soubor předmětů z doby tohoto panovníka, které patřily k dennímu životu na jeho dvoře, například knoflíčky, spínadla, stolní nádoby a další předměty.

Karlštejn založil Karel IV. v roce 1348. Mezi českými hrady zaujímal zcela výjimečné postavení. Byl vybudován jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Patří k nejnavštěvovanějším památkám, ročně na něj zamíří kolem 200 tisíc lidí.