Věstonickou DNA měli lovci mamutů po celé Evropě

V době před 30 tisíci lety, kdy pravěcí Evropané ještě lovili mamuty, převládal na kontinentu jeden genofond, který dostal jméno podle známého jihomoravského pravěkého sídliště – věstonická DNA. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z brněnské Masarykovy univerzity, zjistil, že lidé se stejnými geny žili i na území dnešního Rakouska, Belgie a Itálie.

Video Lovci mamutů měli věstonickou DNA
video

Lovci mamutů měli věstonickou DNA

O době, kdy do Evropy přicházejí první moderní lidé, tedy homo sapiens, toho odborníci zatím příliš nevědí. Jistí jsou si ale tím, že se naši předci v té době museli ještě setkat s neandrtálci. Zřejmě to ale byly rozptýlené skupiny, které nevytvořily z hlediska genetiky nějakou ucelenou skupinu.

„Teprve o deset tisíc let později, to znamená někde kolem těch 30 tisíc let, se vytváří stabilní klastr, který tedy dostal název klastr Věstonice na základě té archaické DNA, a ten už můžeme definovat a je také poměrně stabilní,“ vysvětluje člen mezinárodního vědeckého týmu Jiří Svoboda, který na Masarykově univerzitě vede Ústav antropologie.

Při výzkumu pravěku mají čeští vědci velmi výhodnou pozici, protože na Moravě byla objevena řada kompletních hrobů s kosterními pozůstatky. „Nejsou to nějaké fragmenty, zlomky. Pocházejí z velkých prozkoumaných sídlišť a my víme hodně i o jejich způsobu lovu, o tom, jak to sídliště vypadalo, známe i jejich umění jako figurky nebo rytiny,“ dodává Svoboda. Odborníci z Česka tak mohou nabídnout velmi komplexní materiál.

Kus pravěkého DNA v sobě máme dodnes

Pravěká DNA pojmenovaná po Dolních Věstonicích je součástí evropské genetické informace dodnes. Protože ale byly dějiny Evropy složité a na kontinent v průběhu staletí přicházely stále nové populace, tvoří tyto paleotické geny jenom asi 10, maximálně 15 procent našeho DNA.

Nejvíc jich v sobě mají lidé žijící na severu Evropy. „Protože ty staré populace zřejmě pod tlakem nově příchozích migrovaly na sever,“ uvádí český vědec.

Archeolog Jiří Svoboda s Landeckou Venuší v roce 2009
Zdroj: ČTK
Autor: Dan Krzywoň

Článek o věstonické DNA zveřejnil prestižní britský časopis Nature, jak ale upozorňuje Svoboda, hlavní roli v něm hraje genetika a brněnští vědci do výzkumu vstupovali jako paleoantropologové a archeologové paleolitu. Je to podle něj ale ukázka toho, že právě takto nakombinované týmy z celého světa mohou naše poznatky o nejstarších dějinách posunout dál.