Krajní pravice vyměnila menšiny za uprchlíky

Čeští extremisté se ve svých projevech už nezaměřují na národnostní menšiny, ale tematicky přesedlali na migrační krizi. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a schválila ji i vláda. Radikálním postojům okrajové části české společnosti se věnoval i pořad Devadesátka s politoložkou Vladimírou Dvořákovou. 

 „V roce 2015 nebyly zaznamenány protestní akce v takzvaně sociálně vyloučených lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe uprchlické krize,“ upozorňuje ministerská zpráva. 

„Vláda to nepodceňuje, je to jedna z priorit práce policie,“ řekl ke zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Za přesun směrem k uprchlické krizi podle něj může hlavně politický extremismus: „Stále více politiků má tendenci situace zneužívat, štvát lidi proti sobě, vyvolávat nenávist.“ 

Dvořáková: Politici využívají extremisty pro svou podporu

Zneužití tématu politiky považuje za největší problém i nebezpečí také Dvořáková. Politici podle ní využívají extremistická hnutí pro svou podporu a politický boj, místo aby řešili, co změnit. „Vláda by měla analyzovat, proč se lidé k extremistům přičleňují. Co je zde špatně, co bychom měli udělat lépe. V politické sféře se ale bohužel názory lidí využijí pro volební kampaň. Neřeší se problém, který pocit strachu vyvolává,“ řekla v pořadu Devadesátka.  

Video 90’ ČT24 - Projevy extremismu v Česku
video

Dvořáková: Politici využívají extremisty pro svou podporu a neřeší příčiny

Dvořáková: Politici využívají extremisty pro svou podporu a neřeší příčiny

Krajní pravice vyměnila menšiny za uprchlíky

Extremisté loni uspořádali 307 akcí, tedy o šestnáct více než v roce 2014, a nejčastěji se setkávali v Praze. Krajní levice se podle konečných informací setkala na 141 akcích, extrémní pravice na 106. Protiislámská a protimigrační uskupení uspořádala dalších šedesát shromáždění. 

Jak totiž vnitro upozorňuje, protiislámské a protimigrační subjekty se od tradičního krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto mají společné příznivce. „Vedle nich však dokázaly svými vyhraněnými názory na migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by se podpoře krajní pravice vyhýbala,“ stojí v dokumentu.

Xenofobní a krajně pravicová hnutí: Společní sympatizanti, společná taktika

Mezi neonacisty navíc vzrostla podpora antisemitské Národní demokracie vedené Adamem B. Bartošem, která s xenofobními hnutími spolupracovala (Bartoš řečnil na pražské „šibeniční“ demonstraci), a protiislámská hnutí s krajní pravicí spojuje i forma agitace.

 

„Způsob mobilizace stoupenců se neliší od způsobů využívaných extremistickými platformami. Jedná se zejména o záměrné vyvolávání subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého bývá dosahováno i na základě účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i lživých informací,“ konstatuje zpráva.

V rámci krajní levice zůstalo nejaktivnější anarchistické hnutí. V roce 2015 se mobilizovalo nejen proti růstu obliby protimigračních subjektů, ale i proti policejní „operaci Fénix“, která směřovala vůči lidem podezřelým ze zapojení do uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k osmi žhářským útokům, představitele Sítě policie viní i z přípravy teroristického útoku.

Pro loňský rok bylo dále typické působení protestních iniciativ, které se orientovaly na kritiku členství Česka v EU či NATO a na kritiku polistopadového vývoje. „Na základě různých důvodů tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až k nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta (Vladimíra) Putina. Mnohdy tak napomáhaly šíření ruské propagandy,“ uzavírá zpráva.