Motolské krematorium v Praze si připomnělo oběti komunistického režimu. Právě zde totiž komunisté likvidovali urny s popelem popravených a zemřelých politických vězňů. Podle místopředsedy Konfederace politických vězňů Františka Šedivého ale nenávist a zlo ve společnosti zůstává a musí se s tím neustále bojovat. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) i začátek 21. století přináší nové výzvy.
S nenávistí a zlem musíme bojovat neustále, zaznělo během připomínky obětí komunismu
Pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu (zdroj: ČT24)
„Památka těch, k nimž lidé vzhlíželi s úctou a respektem, měla být zapomenuta – snaha všech méněcenných a s těmi se setkáváme i dnes. Čelíme jejich úsilí diskreditovat vše, co je součástí života ve svobodě i to, co je každému zjevně na očích při pohledu do ulic našich měst i návsí našeho venkova,“ prohlásil v úvodu pietního shromáždění místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.
„Nenávist a zlo ve společnosti zůstává,“ dodal. Neustále se s těmito projevy podle něj setkáváme a musíme s nimi bojovat. „Je to nyní nejvyšší výzva, abychom tomu odolávali a nepropadli nakonec náladám, které znamenají porážku. Musíme stále stát tam, kde jsme stát chtěli, na obranu dobra a toho, co jsme zjistili a co považujeme za správné. Je to snad mravní odkaz nás politických vězňů i těch, kteří žili před námi, kteří obětovali své životy v druhém odboji i v první světové válce za tuto zemi, abychom v ní my všichni mohli svobodně žít. Jim všem patří dík,“ prohlásil Šedivý.
Místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý
Rovněž ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) ve své řeči upozornil, že i nové tisíciletí přináší výzvy. „Je na každém, k jakému směru se přihlásíme a jaké hodnoty budeme vyznávat. Ti, kteří položili životy za svobodu této země, jsou velkým mementem. Nesmíme na ně zapomenout. Jejich krev žaluje k nebi,“ řekl.
Pohled do zpětného zrcátka
Podle Miroslavy Němcové (ODS) jsou opět hodně slyšet manipulátoři. „Proto se musíme dívat do zpětného zrcátka a dobře vědět, co máme za sebou,“ uvedla. Nesouhlasí s hlasy, které tvrdí, že období komunismu v Česku již není třeba věnovat pozornost, protože není reálnou hrozbou.
Historik a badatel Pavel Žáček pak prohlásil, že extrémní politické síly pronikají do veřejného prostoru. „Zejména komunisté, jejichž základní premisou je lhaní o předlistopadovém totalitním režimu, jeho relativizace a latentní negace naší současné, byť nedokonalé demokracie. Především oni, ale i jejich různorodí spojenci napříč veřejným prostorem mají z principu zájem na falšování historie, bagatelizaci komunistických zločinů, znevažování svobody a demokratických hodnot,“ uvedl.
Komunistická strana Čech a Moravy má ke své předchůdkyni – KSČ – ambivalentní vztah. Jako jediná komunistická strana někdejších sovětských satelitů neprošla úplnou transformací a zachovala v názvu i svou ideologii. Kontroverzi vzbudila KSČM nedávno, když se přihlásila „k revolučnímu základu února 1948“ a ocenila „práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu“. Ohradili se proti tomu například političtí vězni, kteří uvedli, že jedinou omluvou by mohlo být zrušení KSČM z jejího vlastního popudu. Místopředseda strany Jiří Dolejš nicméně také řekl, že tehdejší způsob budování moci byl chybný a od toho se distancují.
Aktuální vzpomínkovou akci v motolském krematoriu uspořádala Konfederace politických vězňů. Po slavnostní ceremonii položili účastníci piety věnce u Památníku obětem komunismu. Minulý režim ostatky svých odpůrců nevydával pozůstalým, uchovával je na neznámých místech. Motolské pohřebiště se podařilo objevit až v roce 1999. Podle Konfederace politických vězňů se teprve po roce 1958 urny začaly tajně dávat do země, do té doby se ukládaly v objektech ministerstva vnitra. Schránky s popelem měly jen čísla bez jmen zemřelých.