Jednasedmdesát let od mávání šeříky. Jak se změnil svět?

Osmého května 1945 přistoupila zdevastovaná třetí říše na bezpodmínečnou kapitulaci. V neděli tak uplyne jednasedmdesát let od konce největšího a nejkrutějšího válečného konfliktu v lidských dějinách. Jak se od druhé světové války proměnil svět a jeho bezpečnostní výzvy? V Devadesátce ČT24 odpovídal divákům vojenský historik Jiří Rajlich, záznam chatu si můžete prohlédnout zde.

Ačkoliv nacistické Německo kapitulovalo 8. května (a 9. května z pohledu Moskvy, kde už bylo po půlnoci) poslední válečné výstřely v Evropě padly až o několik dní později, 11. a 12. května 1945 u městečka Milín a osady Slivice.

Česko si konec války připomíná už od začátku týdne, proběhl tradiční pietní akt před budovou Českého rozhlasu, kde se vedly jedny z nejostřejších bojů Pražského povstání, pamětníci se sešli i u sochy sovětského maršála Koněva, jenž před jednasedmdesáti lety vjel s rudoarmějci do Prahy. 

Pietní uctění památky padlých vojáků spojeneckých armád za 2. světové války proběhlo v pátek také na hřbitově v Ďáblicích. Odpoledne se koná i uctění památky 546 lidí, které nacisté zabili na kobyliské střelnici, a připomenutí si 74. výročí vyhlášení II. stanného práva (heydrichiády). Současně s tím v Plzni začínají Slavnosti svobody připomínající osvobození Američany. Hlavní pietní akty s účastí prezidenta Miloše Zemana proběhnou na státní svátek 8. května.

Video 90’ ČT24 - 71 let od konce 2. světové války
video

Historik Rajlich: Zkušenost dvou světových válek učinila krok k Evropské integraci

Historik Rajlich: Zkušenost dvou světových válek učinila krok k Evropské integraci

Historik Koura: V Praze bylo jedno z center swingařů

 

„Existovala zde nekonformní skupina mládeže, která se hlásila k anglo-americké kultuře a holdovala swingové hudbě. Protektorát Čechy a Morava, konkrétně Praha byla jedním z evropských center této swingové subkultury. Je to fenomén, který postupuje nejen Evropou, ale i celým světem včetně Spojených států. Jde vlastně o počátek mládežnické revolty spojené s hudbou, kterou máme v následujících dekádách spojenou třeba s ´máničkami´ v 60. letech nebo s pankáči v letech osmdesátých.“

Petr Koura

historik, který zkoumal život mládeže v Protektorátu