Penta představila vizualizace k nové podobě okolí Masarykova nádraží podle světoznámého ateliéru Zaha Hadid. Budova naproti Florentinu vychází z tvaru obřího kola vlaku, z něhož se po obou pláštích budovy větví kovové, zlaté prvky jako symbol kolejiště.

Nová tvář Masarykova nádraží se zrodí z představ ateliéru Zahy Hadid

Praha potřebuje stavby od současných světově uznávaných architektů. Jinak by se mohlo stát, že bude skanzenem pouze historických budov, upozornila na prezentaci developerského projektu společnosti Penta u Masarykova nádraží primátorka hlavního města Adriana Krnáčová (ANO). Osm budov na obou stranách magistrály označované jako Central Business District má vzniknout podle návrhu architektonického studia nedávno zemřelé slavné britské architektky iráckého původu Zahy Hadid.

Znova vdechnout život do opomíjeného území – to je cílem revitalizace území Masarykova nádraží. Uskuteční se v několika etapách, postupně vzniknou nové kancelářské plochy, obchody, restaurace, kavárny a veřejné zelené plochy. 

„Vypsali jsme soutěž, kam se přihlásila skutečná esa. Projekt Zahy byl jasně nejlepší, přesto jsme na něm skoro další tři roky společně pracovali. Přistupovali jsme k němu s velkou pokorou, šance změnit velkou část centra Prahy bývá naprosto výjimečná i po dlouhých desetiletích. Dneska věřím, že odborná i laická veřejnost se shodnou na tom, že Zaha Hadid přinesla do Prahy světovou architekturu,“ uvedl partner Penty Marek Dospiva. 

Projekt studia zvítězil v soutěži před řadou dalších návrhů tuzemských i zahraničních architektů.  Na rozdíl od tuzemských studií dokázal vítězný návrh docenit význam pozemků za magistrálou u autobusového nádraží. Ty jsou sice v současnosti zanedbané, ale mají potenciál pro vznik živého náměstí a může tím vzniknout funkční spojení mezi dvěma stanicemi metra a dvojicí pražských nádraží. 

Některé pozemky, na kterých mají vyrůst stavby, nejsou zatím Penty

Zpravodajský server iDNES.cz však upozornil, že součástí studie jsou stavby i na pozemcích, které skupině Penta nepatří. Jedná se o náměstí s novými stavbami u autobusového nádraží Florenc. Tento pozemek vlastní firma ČSAD Praha holding, která provozuje i samotné nádraží. „Je zřejmé, že budovy na vizualizaci nerespektují majetkové vztahy a zasahují i na pozemky, ke kterým Penta nemá žádná majetková ani smluvní práva,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel ČSAD Pavel Vráblík.

Podle něj Penta ČSAD oslovila a o pozemku s ním jednala, nicméně žádná dohoda není uzavřena. „ČSAD má na pozemku své zájmy, připravuje tam vlastní komerční projekt a je připravena ke koordinaci s vlastníky sousedního pozemku,“ říká k tomu Vráblík.

Central Business District nově propojí Prahu 1 s Karlínem a Žižkovem. Jednou z variant je unikátní zastřešení kolejiště, o kterém Penta jedná se Správou železniční a dopravní cesty. Tím vznikne nový městský park, který přímo spojí ulice Na Florenci a Hybernská. U haly Masarykova nádraží a za magistrálou, u autobusového nádraží Florenc, vzniknou nová veřejná prostranství, která budou mít funkci náměstí. Ulice Na Florenci bude výrazně širší, stane se tak novým pražským bulvárem, který budou lemovat vzrostlé stromy. Rozšíří tím samotné centrum města od náměstí Republiky až na Florenc.

Hlavní budova nacházející se mezi nádražím a ulicí Na Florenci má svou fasádou připomínat koleje, které symbolicky skončí přechodem v jakousi zlatou věž. Tím má stavba odkazovat na podobu kolejiště Masarykova nádraží a zároveň hlavnímu městu přidat další dominantu. Šířka vzniklé ulice má pak být zhruba stejná, jako je výška okolních budov. To je rozložení hmoty, které podle psychologů působí na lidskou psychiku nejlépe, doplnil Dospiva.

První část by mohla být hotova v roce 2019, všechno za sedm let

Cenu projektu Penta odhadla na 6,5 miliardy korun – vzniklo by zhruba sto tisíc čtverečních metrů komerčních ploch. První fáze by se podle Dospivy mohla začít stavět do dvou let, do té doby potřebuje společnost získat všechna povolení. V rámci této první etapy by mělo vzniknout na 45 tisíc čtverečních metrů administrativních a obchodních ploch, což je zhruba podobný rozsah jako u sousední budovy Florentina. 

Zájem o stavbu měl například i další z významných světových architektů Daniel Libeskind, který je mimo jiné autorem Židovského muzea v Berlíně nebo nových budov v areálu Světového obchodního centra v New Yorku.

Video Události v regionech (Praha)
video

Masarykovo nádraží v novém