Dolní komora v prvním čtení schválila novelu zákona o obětech trestných činů, která zvyšuje ochranu seniorů. V budoucnu by měli mít podobné hájení jako děti. K dalšímu projednávání zákonodárci poslali také novelu o vězeňství, která zpřehledňuje systém tuzemských žalářů.
Sněmovna: Senioři jsou zranitelní a zaslouží si podobnou ochranu jako děti
Předloha, jež míří do ústavně-právního výboru, zařadí seniory mezi zvlášť zranitelné oběti. Budou tedy mít nárok například na vyslechnutí speciálně školenými policisty. Budou si moct také vybrat, jestli je vyslechne muž, nebo žena. Dostanou rovněž právo na to, aby byli vyslýcháni jen jednou a nemuseli se v trestním řízení setkat s pachatelem.
O tom, kdo bude mít na vyšší ochranu nárok, rozhodnou trestní orgány. Rozhodující by neměla být věková hranice, ale zohlední se celkový psychický a zdravotní stav daného člověka.
Žaláře mají být jen dvojí
V prvním čtení poslanci rovněž schválili změny v českém vězeňství, které místo čtyř druhů věznic zavádí jen dva. V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem. O tom, v jakém typu arestu odsouzený člověk skončí, rozhodují výhradně soudy.
Ministerstvo spravedlnosti ale upozorňuje na to, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.
Nová úprava, kterou v úvodním kole schválila dolní komora, počítá se zpřehledněním celého systému na věznice s ostrahou a zvýšenou ostrahou. Soudům nadále zůstane pravomoc vybrat typ výkonu trestu, Vězeňská služba ale bude následně vězně sama rozdělovat do tří typů oddělení rozlišených podle způsobu zabezpečení.
Pelikánova vize: Nižší recidiva, účinnější práce s vězni
Do věznice se zvýšenou ostrahou mají zamířit pachatelé s výjimečným trestem, členové gangů nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či výkonu trestu. Těmto vězňům by navíc Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené mají soudy posílat do věznic s ostrahou.
Na rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník, aby se snížila možnost korupce. Vězeňská služba by rozhodovala i o přeřazování vězňů, protože soudy v tomto ohledu podle ministerstva nemohou dostatečně zohlednit osobnost a rizikovost pachatelů, která se ve výkonu trestu mění a vyvíjí.
Ministerstvo si od novely slibuje účinnější práci s vězni a snížení recidivy; někteří poslanci ale byli kritičtí. Podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) cílů nedosáhne: „Bude řešit jen akutní nedostatek míst ve věznicích.“ Marek Benda (ODS) mimo jiné soudí, že novela zvýší byrokracii. Návrh dalšího z kritiků, komunisty Zdeňka Ondráčka, na vrácení normy vládě k dopracování ale sněmovna nepřijala.
Čeští instruktoři zamíří cvičit piloty do Iráku
Dopoledne se sněmovna zabývala i osudem letounů L-159 a schválila vyslání armádních leteckých instruktorů do Iráku. Do země by měli odletět v červnu. Vláda schválila prodej přebytečných bitevníků do Iráku loni. Jde celkem o 15 strojů. Dosud se iráčtí piloti cvičili jen v Česku.
Až pětatřicetičlenný tým by měl nyní v Iráku působit do konce roku 2018, nasazen bude v rámci operace proti takzvanému Islámskému státu. Do bojových operací se ale nezapojí.
Tým má tvořit osm instruktorů, stejný počet ochránců, velitel, štáb, zdravotník a šest specialistů na logistiku, spojení a zpravodajství.
Vojáci mohou být do Iráku vysláni až po souhlasu obou komor parlamentu. Senát už misi podpořil minulý týden. Armáda počítá s jejím vysláním na začátku června.