Zeman vetoval novelu, která zavádí maturitu z matematiky i povinnou školku

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Norma měla zavést povinný poslední rok školky, příští rok sjednotit přijímací zkoušky na střední školy a o čtyři roky později povinnou maturitu z matematiky. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) je z prezidentova kroku zklamaná. Zákon nyní opět míří do sněmovny, která může veto přehlasovat. 

Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman novelu vetoval na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí České republiky. Své rozhodnutí prezident blíže upřesnil také v dopise, který adresoval předsedovi dolní komory Janu Hamáčkovi (ČSSD). Upozorňuje v něm na argumenty svazu, kterému vadí povinnost vymezit spádové mateřské školky a do čtyř let zajistit místo i pro dvouleté děti. 

Vedle výtek měst a obcí, jimž předsedá někdejší ministr z prezidentské vlády Jiřího Rusnoka František Lukl, uvedl Zeman jako důvod veta i inkluzi: „S tzv. inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné, a to je další důvod, pro který zákon Poslanecké sněmovně vracím.“

Na školách mají začít platit nové podmínky inkluzivního vzdělávání od září. Příslušnou novelu už ale prezident podepsal loni a současná vetovaná novela ji neřeší.

 

Valachová: Stanovisko Svazu měst a obcí je lživé

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) novelu hájí. Věřila, že převáží argumenty a prezident ji podepíše. „Novelu školského zákona potřebujeme, prošla oběma komorami parlamentu, je za ní obrovské úsilí a dřina a souvisí s ní také nemalé finanční prostředky a další systémové kroky,“ uvedla. „Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Tímto se rodičům opět nepomůže, a to ani ve slaďování rodinného a profesního života.“

Ministerstvo podle ní nabízí řadu programů, které městům dávají šanci čerpat evropské i české peníze pro školské kapacity, a důvody pro prezidentské veto tak podle ní neexistují. Postoj Svazu měst a obcí, o který se hlava státu opírá, označila za lživý.

„V nejbližších dnech budu chtít jednat s předsedou Svazu měst a obcí. Budu si chtít vyjasnit, na základě jakých skutečností svaz používá tyto své argumenty spočívající v tom, že nejsou zajištěny finanční prostředky pro dobudování kapacit mateřských škol,“ dodala.

Jiránek: Ministerstvo a ministryně si protiřečí

Výkonný ředitel svazu Dan Jiránek kritice nerozumí. Peníze na nově uložené povinnosti obcí je podle něj potřeba legislativně podmínit, aby se nestalo, že budou tratit městské rozpočty. Svazu se nelíbí ani nárok dvouletých dětí na místo ve školce, ministerstvo ho s městy podle Jiránka vůbec neprojednalo. „Znamená to, že by se rodiče mohli místa domoci soudně,“ varoval.

U školských obvodů spádových mateřských škol, které mají podle Valachové garantovat dětem místo alespoň v místě bydliště, jsou podle Jiránka rozpory ve vyjádření ministryně a jejího úřadu. Valachová při jednání se svazem i v Senátu řekla, že není problém, aby spádovým obvodem například ve statutárním městě bylo celé město, řekl. Ministerstvo školství ale podle něj svazu napsalo, že s tím nebude souhlasit.

Děti čeká povinná školka

Současná novela školského zákona zavádí jednotné přijímací zkoušky na střední školy z češtiny a matematiky. Výjimku mají mít střední školy s talentovou zkouškou. V návaznosti na to pak od roku 2021 mají první středoškoláci také maturovat z matematiky. Například studenti zdravotních nebo sociálních služeb by se jí ale měli vyhnout.  

Děti by v případě podpisu novely nově čekalo i povinné absolvování posledního roku mateřské školy. Školku bude možné nahradit domácím vzděláváním. Rodiče ovšem v takovém případě budou muset nechat dítě přezkoušet. Své potomky pak každopádně musí nechat do školky zapsat, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Postupně by také děti měly mít nárok na školku i v nižším věku. Od roku 2017 má jít o děti čtyřleté, od roku 2018 o tříleté a od roku 2020 o dvouleté. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) to odůvodnila přirozenou reakcí na demografický vývoj. Matky by se díky tomu mohly dříve vrátit do práce. 

Nově by také mělo být možné individuální domácí vzdělávání i na druhém stupni základní školy. Rodič ale v takovém případě bude muset mít vysokoškolské vzdělání.