Odbojáři: Květnové povstání Češi neumí docenit

Květnové povstání, ve kterém se na konci války obyvatelé protektorátu spontánně postavili nacistickým okupantům, zůstává podle některých jeho účastníků nadále nedoceněné. Na pamětnickém setkání v budově ministerstva obrany odbojáři kritizovali malý zájem veřejnosti i postupné zapomínání na hrdinské okamžiky květnových dní.

První kapitoly květnového povstání českého lidu se v roce 1945 začaly psát na Moravě; už 1. května po rozšíření mylné zprávy o kapitulaci Německa povstali obyvatelé Přerova a začali odzbrojovat nacistické jednotky. Ještě tentýž den  se povstání rozšířilo do Olomouce, zde se ještě Němci kvůli silné posádce SS zmohli na odpor.

V následujících dnech spontánní odpor civilistů – posílený přibližujícími se vojsky americké a především Rudé armády – hlásila další česká a moravská města, až se 5. května z rozhlasového vysílání ozvala slova hlasatele Zdeňka Mančala: „Je právě sechs hodin“ a proti nacistům povstala i Praha

Stávající vlažný vztah Čechů k povstání vysvětluje vojenský historik Eduard Stehlík historicko-politickým pozadím. Boje totiž připravily Rudou armádu o významný válečný symbol: skutečné osvobození Prahy. Její jednotky totiž do města přijely až ke konci povstání a v přímých bojích o metropoli Rudá armáda přišla o desítky vojáků, zatímco při Pražském povstání zemřelo přes 3600 lidí, z toho přes 1500 přímo na barikádách. Komunistický režim se proto vojenský význam povstání pokoušel snižovat.

Pamětník: Dětem chybí znalost moderních dějin

Podobně hovořil i Lubor Šušlík, který se v květnu 1945 účastnil mimo jiné bojů o Československý rozhlas. „Dnešní padesátníci, kteří měli trochu jiný dějepis, mají k povstání vlažný postoj. Je to škoda, protože děti dnes nemají dostatečné znalosti o našich moderních dějinách,“ prohlásil - a totéž uvedl i další z pamětníků, Emil Šnebergr: „Mládež nemá možnosti se s tím seznámit, hodiny dějepisu jsou nedostatečná a ani literatura není úplná.“ 

Výhrady vznášel také Jan Turek, jeden ze členů komunistického odboje, který v květnových dnech bojoval na žižkovských barikádách. „Vezměte si, co to (sice) stálo životů, ale kolik se povstáním zachránilo ekonomického majetku,“ poznamenal s odkazem na nacistické plány spálené země.

Video Pamětník Šušlík: Člověk cítil, že nastal čas splnit povinnost
video

Pamětník Šušlík: Člověk cítil, že nastal čas splnit povinnost

Výtka odboje: Na řády čekáme tři roky

Laxní postoj české veřejnosti k bojovníkům, kteří osvobodili česká a moravská města bez asistence rudoarmějců, se podle něj projevil i tím, že účastníci povstání čekají na vydání čestného odznaku už tři roky a dostanou ho teprve letos. „Doba od roku 2013 do 2016 byla trochu dlouhá,“ podotkl Turek s poznámkou, že si nechce myslet, že ministerstvo obrany „čeká, až vymřeme“.

Podle Stehlíka, který má válečné veterány ve své gesci, ale zdržení přípravy odznaku způsobily zásahy různých státních institucí, jimž se nelíbila navrhovaná podoba. Poznamenal, že situaci se podařilo „odblokovat“ až po jeho příchodu. Na jeho výrobu navíc muselo být vypsáno výběrové řízení.

Dílčího uznání se nicméně váleční bojovníci přece jen dočkali, při vzpomínkovém setkání byl in memoriam oceněn lékař Václav Provazník, člen odbojové organizace a účastník povstání. Během bojů ošetřil v improvizované nemocnici syna velitele jednotek německé armády Rudolfa Toussainta. Podle historiků tak přispěl k úspěšnému vyjednávání o kapitulaci. 

Za Koněvem do Dejvic, k Yankeeům na Chodsko

Setkáním na ministerstvu obrany Česko vstoupilo do týdne připomínek jedenasedmdesátého výročí konce druhé světové války. Hlavní pietní akty, vzdávající hold rudoarmějcům a americkým vojskům, sice proběhnou na státní svátek 8. května, již nyní se ale konala pietní akce u pražského pomníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva – sovětského vojevůdce, jehož vojska v květnu 1945 vstoupila do metropole jako první. Památku padlých rudoarmějců a barikádníků lidé uctili také na pražském hřbitově ve Vokovicích.

V západočeských Domažlicích si naopak připomínají osvobození Američany; lidé mohou navštívit expozici vojenského historického klubu 3. armády, který v zahradě pod Chodským hradem rozbil tábor americké pěchoty. K vidění je vojenská technika, polní kuchyně i s jídelnou, ošetřovna nebo štáb a roku 1945 odpovídají i vystavené konzervy, žvýkačky nebo tiskoviny. Hlavní domažlické oslavy připadnou na 5. května a zúčastní se jí i veteráni, kteří chodské město před sedmi dekádami osvobodili; od vedení města převezmou čestné občanství.

Video Zprávy
video

Reportáž: V Domažlicích stojí americký tábor